Kathryn Stockett

Bílé autorce ze státu Mississippi se po přelomu tisíciletí povedl nepřehlédnutelný vstup do americké jižanské literatury. Stalo se tak díky debutu Černobílý svět (The Help, 2009). O děj tohoto románu se dělí tři vypravěčky, avšak jejich podání zůstává srozumitelné. Celková přehlednost usnadňuje vnímání důležitého příběhu, odehrávajícího se v přelomové době. Kathryn Stockettová se narodila ve městě Jackson do rodiny místního hoteliéra. Od prvních let života silně vnímala obtížnou pozici nehezkého nejmladšího dítěte. Jejím nejbližším člověkem se stala bezdětná černošská chůva a hospodyně v jedné osobě. Pouto mezi nimi ještě zesílilo, když bylo Kathryn šest let a její rodiče se rozvedli. Mimoto se mezi vrstevníky stal jejím spikleneckým kamarádem budoucí filmař Tate Taylor. Kathryn vystudovala angličtinu a tvůrčí psaní na univerzitě v Alabamě, odkud přesídlila do New Yorku. Zde napsala román, na němž pracovala pět let. Kniha, kterou nejprve dokonce šedesát literárních agentů odmítlo, vyšla v době kolem spisovatelčiných čtyřicátých narozenin a posléze se stala bestsellerem. K věhlasu se přidružila i odvrácená strana - žaloba, již podala černošská hospodyně, pracující v rodině Kathrynina bratra. Kathryn Stockettová se svou rodinou nyní žije v Atlantě. Díky filmovému scénáři se prosadil autorčin krajan Tate Taylor. Přitom spisovatelka zpočátku váhala, má-li svou látku svěřit začátečníkovi. Kamarád z dětství ji ale přesvědčil argumentem, že takový příběh může věrohodně zpracovat pouze rodák z Mississippi. Děj se odehrává v době, která je pro ně oba nepoznanou historií - na počátku šedesátých let. Černošská komunita v jednom z nejradikálnějších jižních států se příležitostně může potichu radovat z přednášek či demonstrací ve svůj prospěch. Od těchto akcí ji však dělí větší či menší vzdálenost, zatímco k vraždě černošského aktivisty dochází v bezprostředním sousedství. Autorka vypráví příběh lineárně, chronologicky. Pozornost však upoutávají rozdíly v jazyce vypravěček: Pokorné černošské chůvy Aibileen, jíž nebylo umožněno dokončit základní vzdělání, která si však v poměrně pokročilém věku uvědomuje svůj literární talent. Její hubaté kamarádky Minny, jíž okolnosti dopřály aspoň o pár měsíců vzdělání víc. A mladé bělošky Eugenie s univerzitním diplomem. Názorově patří tyto ženy do stejného tábora, což ale knize neubírá na účinnosti. O to plastičtěji vystupuje malichernost a omezenost většiny bílých obyvatel města. Situaci při tvorbě Eugeniiny knihy rozhovorů s černošskými hospodyněmi poznamenává oprávněný strach. Po vydání následuje řada tragikomických situací, které každou z těchto tří hrdinek dovedou k životní změně a vnitřní svobodě. Kathryn Stockettová se údajně obává, že svým strhujícím románem řekla buď příliš mnoho, nebo příliš málo. V bohaté literární tradici amerického Jihu samozřejmě měla na koho navázat. Podobné typy moudrých pracovitých černošských pomocnic vytvořili William Faulkner, Carson McCullersová a mnozí další bílí autoři. Z černošských prozaiků mohla autorku Černobílého světa - hlavně co se výstavby děje týká - ovlivnit například Alice Walkerová. Vypravěčské sebevědomí Kathryn Stockettové však vyvěrá z mimořádného talentu. Spisovatelka se prosadila provokujícím, originálním románem, který znamená obrovský příslib.