Vít Olmer

Myšlenky-.názory-postřehy-výroky Víta Olmera: …Dneska je režisér pátým kolem u vozu. Filmem se prakticky nemá šanci uživit. A když pak udělám, abych mluvil konkrétně, několik komerčních filmů jenom proto, abych se vůbec uživil, tak dostanu strašně přes držku od kritiků a šest let si o film ani neškrtnu. Režisérská profese by asi byla bývala hezká, kdybych restituoval několik domů, mohl si vybírat témata a točit jen tehdy, když opravdu chci./1/ …Nedávno jsem se znovu díval například na Mučedníky lásky. Je to naprosto nesmyslný, ale přitom emotivně velmi silný film. Takový by dneska nemohl vzniknout. Je tak strašně daleko od té debilní nesmyslné americké dramaturgie, že by ho nikdo nepovolil a nezaplatil/2/ …Já ale kolem sebe vidím ve filmové branži jen samé sviňárny a podrazy. Nechci nikoho jmenovat, ale v zásadě nikdo nepřeje tomu druhému úspěch, což je logické, protože ta hromádka peněz na české filmy je strašně malá. Jak se říká: Hodně slimáků, málo zelí./3/ …Herectví jsem nikdy moc dělat nechtěl, takže jen co jsem skončil DAMU, už jsem začínal FAMU. Herectví mě neuspokojovalo, protože je to činnost nájemná. Proto se nedivím takovým slušnějším lidem, jako je například Luděk Munzar, že od toho odcházejí, že nemůžou vydržet poměry v zákulisí./4/ …Já jsem si ale úplně upřímně ještě někdy v roce 1967 myslel, že si herectvím budu vydělávat na režírování, což bylo na tehdejší dobu dost avantgardní, ale přišel rok 1968 a bylo po prdeli./5/ …Hudebníci drží, jak se říká basu, možná i ti výtvarníci dokáží být vůči sobě loajální, ale filmoví režiséři jeden na druhého žárlí. Vybavuju si například nějakou odborovou či jakou schůzi, která se zvrtla v čistě osobní hádku režisérů Weisse a Krejčíka. Pohádali se způsobem, jaký jsem v životě neviděl. A tak to bylo vždycky se vším. Jeden by druhého podřízl, a když to vypadalo, že se podařilo něco dohodnout, například v televizi, tak se objevil někdo z kolegů, kdo to podrazil. Asi to k našemu povolání patří, je příliš individualistické./6/ /1-7, Cinema 9/2002