James Herriot

James Herriot (vlastním jménem James Alfred Wight) se narodil 03. 10. 1916 v Sunderlandu v severovýchodní Anglii, odmalička však vyrůstal ve skotském Glasgowě. Jeho otec, James Henry Wight, tu pracoval v místní loděnici a kromě toho si přivydělával hrou na klavír v kině, zatímco maminka Hannah byla švadlenou a vcelku dobrou zpěvačkou. Malý Alf, jak mu doma říkali, vyrůstal jako jedináček a snad právě proto se jeho nejlepším kamarádem stal pes - irský setr Don, kterého dostal jako dvanáctiletý chlapec. Snad právě on inspiroval malého Jamese k touze stát se veterinářem a pomáhat trpícím zvířatům. Od slov k činům nebylo daleko a tak po se James roku 1933 hlásí na Glasgow Veterinary College, kterou úspěšně absolvuje v prosinci 1939. Asi půl roku pak pracoval ve svém rodném městě, ale už v červnu 1940 v červnu přestěhoval do města Thirsk v hrabství Yorkshire blízko národního parku North York Moors, a zde byl až do konce života zaměstnán v soukromé veterinární ordinaci. Na podzim roku 1941 se oženil s Joan Catherine Anderson-Danburyovou a postupně přišly na svět i dvě jejich děti - syn James Alexandr (1943), který se později také stal veterinářem a dcera Rosemary (1947), která je lékařkou. Později se rodina přestěhovala do 6 kilometrů vzdálené vesnice Thirlby, kde J. Herriot žil až do konce života. O dráze spisovatele snil J. A. Wight dlouho, ale vzhledem k jeho náročnému povolání se k tomu dostal až na prahu padesátky. Po několika odmítnutých rukopisech, které se týkaly fotbalu a jiných témat, se zaměřil na oblast, kterou znal nejlépe, a v roce 1966 napsal první knihu Zvěrolékař na blatech, která se brzy stala hitem a zároveň základem jeho série knih o práci venkovského veterináře. Je to vyprávění o úspěších i omylech, životních výhrách i klopýtnutích, s nimiž se každý musí vyrovnat. James Herriot to dokázal s nepřekonatelným, jedinečným, hřejivým humorem, který je opravdu nadčasový - a právem si proto získal srdce čtenářů na celém světě. Město Darrowby, jak ve svých knihách nazývá své působiště, je inspirováno právě Thirskem. Kvůli zákonu, který zakazoval veterinářům jakoukoliv jmennou reklamu, musel Wigth pro svou tvorbu používat pseudonym. Také svého zaměstnavatele Donalda Sinclaira a jeho bratra Briana proto přejmenoval na Sigfrieda a Tristana. Herriot píše hlavně o tom, jak se sžíval s krásnou, ale mnohdy i tvrdou yorkshirskou přírodou a hlavně se svými zvířecími „pacienty", ale i svém válečném působení v Royal Air Force během 2. světové války. Jeho knihy později posloužilyjako předlohy pro dva filmy a televizní seriál společnosti BBC s názvem All Creatures Great and Small (Všechny malé a velké bytosti), v němž Herriota hrál Christopher Timoty. V roce 1991 byla J. Herriotovi zjištěna rakovina prostaty. Navzdory dlouhé a náročné léčbě zemřel 23. února 1995 ve věku 78 let ve svém domě v Thirlby. V roce 2009 byl po něm pojmenován vlak jezdící ze Sunderlandu do Londýna a z jeho bývalé ordinace v Thirsku je dnes malé muzeum, nazvané „Svět Jamese Herriota".