Juliette Binoche

Juliette Binoche pravděpodobně zdědila herecký talent a lásku k tomu ne vždy lehkému povolání od svých rodičů. Otec byl režisérem v divadle a matka herečka. Herectví studovala na Státní konzervatoři dramatických umění v Paříži a svou první televizní roli získala v 18 letech. Tato herečka, vstoupila divákům do podvědomí díky filmové roli uzavřené fotografky Terezy, která zůstává věrná svému záletnému manželovi. Film byl natočen podle románové předlohy Nesnesitelná lehkost bytí od Milana Kundery. Pozornost na sebe upoutala také rolí Anne Larrieu v melodramatu Schůzka, za kterou byla r. 1985 nominována na Césara a rok poté jí byla udělena cena Romy Schneider. Roku 1992 získává cenu Felix a již druhou nominaci na Césara za roli malířky, která postupně přichází o zrak, ve filmu Milenci z Pont-Neuf. Roku 1993 obdržela Volpiho pohár na MFF v Benátkách za postavu v celkem tří dílném psychologickém dramatu Tři barvy: Modrá. Ve filmu ztvárnila postavu mladé vdovy, která jako jediná přežila autonehodu a vyrovnává se se smrtí své dcery a manžela Asi největší úspěch zaznamenala v roce 1996, kdy se stala držitelkou Oscara za ztvárnění vedlejší role kanadské ošetřovatelky Hany ve filmu Anglický pacient, který byl zfilmován podle stejnojmeného románu Michaela Ondaatje. Za tuto roli obdržela ve stejném roce cenu Bafta a rok později Stříbrného medvěda na MFF v Berlíně. V roce 2000 byla nominována na Oscara a Zlatý glóbus za postavu cukrářky Vivianne Rocher ve filmovém snímku Čokoláda, napsaném podle románu Joanne Harris. V roce 1996 dokonce spolu se svým tehdejším druhem (hercem O. Martinezem) navštívila Prahu, kde byl v rámci přehlídky Festivalu francouzského filmu promítnut historický film Husar na střeše. Juliette Binoche není vdaná, ale má dvě děti: syna (1993) a dceru (1999).