Ayrton Senna

Jeden z nejslavnějších brazilských sportovců Ayrton Senna (1960) přišel na svět do rodiny továrníka Miltona da Silvy ve vilové čtvrti São Paula, kde s manželkou Neide vychovávali ještě starší dceru Viviane a mladšího syna Leonarda. Ayrtona už od dětství přitahovaly motorkářské závody, první sestavenou motokáru dostal od otce ve svých čtyřech letech a ve třinácti vyhrál svůj první závod. Škole se příliš nevěnoval, tušil už jako dospívající mladík, že motosport bude jeho životním osudem. V roce 1977 se stal jihoamerickým mistrem v motokárách, ovšem zde titul mistra světa nikdy nezískal. Psal se rok 1981, když se mladý Senna i s manželkou Lilian de Vasconcelos Souza přestěhoval do Anglie a ještě v témže roce získal titul v britské formuli 1600. Novomanželce se však v Anglii nelíbilo, přidaly se i problémy se sponzorováním a Sennovi se vrátili do rodné Brazílie. Mladé manželství se po roce rozpadlo a talentovaný závodník se soustředil především na co nejlepší sportovní výsledky. V r. 1984 si Ayrton prožil debut ve Formuli 1 na Velké ceně Brazílie v Rio de Janeiru - jezdil tehdy pro menší stáj Toleman. Zazářil na GP Monaco a po šestnácti závodech s 13 body zabojoval o 9. místo. V následujícím roce přestoupil do Lotusu, vyhrál GP Belgie a s 38 body poskočil na 4. příčku. Další dva roky u téže stáje se výrazně zlepšoval, přesto však v r. 1988 přestoupil do McLarenu, stal se týmovým kolegou dvojnásobného mistra světa Alaina Prosta (1955) a s 90 body získal první titul Mistra světa. Rivalita mezi tehdejší závodní špičkou byla patrná, vztahy mezi nimi nebyly nijak idylické a Mistrem světa 1989 se stal Prost, Senna skončil druhý. Zatímco roky 1990 a 1991 byly ve znamení světových vítězství horkokrevného Brazilce, Prost přešel do stáje Ferrari. O přední příčky usilovali i další závodníci - Gerhard Berger (1959) z Rakouska, který si v McLarenu s Ayrtonem porozuměl či Brit Nigel Malsen (1953), jezdící za Williams, který v r. 1991 skončil druhý. Následující sezóna 1992 však neprobíhala podle Sennových představ, v šampionátu skončil až na 4. místě s pouhými 50 body. Znechucení a zklamání z neschopnosti McLarenu soupeřit s Williamsem se také nepochybně projevilo na nerozhodnosti při uzavíraní kontraktu na rok 1993. Před začátkem roku testoval Senna pro tým Marlboro Penske v IndyCar a dokonce zvažoval dočasný odchod z F1. Nicméně v následujícím roce vybojoval naposledy za barvy McLarenu 73 bodů a druhé místo, vítězem se stal věčný rival Alain Prost. Přišel osudový rok 1994, čtyřiatřicetiletý Ayrton podepsal exkluzivní smlouvu se stájí Williams, bohužel nastal "černý víkend" Velké ceny San Marina v Imole - třetí závod v kalendáři Formule 1. Už v pátek v tréninku těžce havaroval jeho krajan, mladičký Rubens Barrichello (1972). V sobotu se při kvalifikačních jízdách smrtelně zranil rakouský závodník Roland Ratzenberger (1960-1994) a diváci i soutěžící byli otřeseni. Sám Senna se v pozici mluvčího za ostatní připravoval na důležitý rozhovor s organizátory, které chtěl přimět k daleko razantnějším bezpečnostním opatřením, aby se podobným nehodám předešlo. V krajním případě chtěl i odstoupit ze soutěže, bohužel všechno dopadlo jinak. V neděli ráno 1. května krátce před závodem hovořil s legendou F1 - Rakušanem Niki Laudou (1949), který měl v r. 1976 rovněž velice těžkou nehodu. Poté Ayrton vyjel na svou poslední jízdu v životě - v 7. kole při nájezdu do zatáčky Tamburello v rychlosti 310 km/hod. a po technické závadě narazil do stěny. Osa odervaného kola jej udeřila přímo do hlavy (helmy) a způsobila lebeční krvácení. I když byl okamžitě letecky transportován do nemocnice, zranění byla natolik vážná, že jim v 19.00 hod. podlehl... Závod přesto pokračoval, vítězem tragického ročníku se stal Michael Schumacher (1969), nicméně od pondělního rána byl soudním nařízením okruh v Imole uzavřen. Přesto nad ochranným plotem u zatáčky Tamburello nechali lidé spoustu květin a transparentů. Po pitvě státní zástupce potvrdil, že příčinou Sennovy smrti byla četná poranění hlavy, způsobená uraženým závěsem pravého předního kola, který prorazil hledí přilby a nad pravým obočím vnikl do mozku. V souvislosti s úmrtím Senny bylo zahájeno vyšetřování 17 osob, poté organizátoři Formule skutečně přijali řadu bezpečnostních opatření. Po ukončení všech nezbytných lékařských procedur byla rakev se Sennovým tělem, zahalená do brazilské národní vlajky, letecky transportována do brazilského São Paula. Prezident Brazílie Itamar Franco zaslal rodině zesnulého oficiální kondolenci. Na znamení nejvyšší úcty udělil Sennovi in memoriam nejvyšší státní vyznamenání Národní řád za zásluhy a vyhlásil třídenní státní smutek. Další den bylo Sennovo tělo převezeno na hřbitov Morumbi. Jeho poslední cestu doprovázelo něco přes jeden a půl milionu lidí. Ceremoniálu se pak zúčastnilo něco přes 500 lidí včetně rodiny, známých a spolujezdců. Dodnes je považován za jednoho z nejlepších pilotů všech dob a mezi jezdci dokonce anketu o nejlepšího jezdce všech dob vyhrál.