Giorgio Pastina

Italský režisér Giorgio Pastina má na svém kontě sedmnáct filmů různých žánrů, přestože jeho tvorba neznamenala pro kinematografii zásadní přínos, místo mezi italskými poválečnými filmaři mu určitě náleží. Pocházel ze starobylého města Andria v jižní Itálii, vystudoval filozofii a literaturu a nějaký čas působil jako učitel. Ve třicátých letech se odstěhoval do Říma, kde začal pracovat jako úředník v zábavním průmyslu (dlouhou dobu byl tajemníkem na Direzione Generale dello Spettacolo). Tady navázal četné kontakty, které později zužitkoval při práci u filmu. Za druhé světové války začal pro různé režiséry pracovat jako scénárista, měl například podíl na filmu PEKAŘKA (La fornarina, 1942) s Lídou Baarovou v hlavní roli. Jako režisér debutoval adaptací Pirandellovy divadelní hry JINDŘICH IV. (Enrico IV, 1943). Divadelní předloha posloužila i ke vzniku melodramatu MARNOSTI (Vanita, 1947), za něž Walter Chiari získal Stříbrnou stuhu jako nejlepší herec v hlavní roli. Úspěch pak Pastinovi zajistily i historické filmy VILÉM TELL (Guglielmo Tell, 1949) a SICILSKÉ NEŠPORY (Vespro siciliano, 1949). Giorgio Pastina si šikovně vybíral divácky vděčné náměty, svůj smysl pro komerčně úspěšnou podívanou projevil například hvězdně obsazenou komedií PŘEDSTAVUJE SE KRÁSNÁ KOMORNÁ (Cameriera bella presenza offresi, 1951), která byla především velkým comebackem předválečné hvězdy Elsy Merlini. V několika filmech různých žánrů si pak s jeho pomocí budovala popularitu tanečnice Delia Scala (MLÁDÍ – Giovinezza, 1952; SŇATKOVÁ KANCELÁŘ – Agenzia matrimoniale, 1953). Znovu se pak vrátil i k historickým námětům, ve spolupráci s francouzským režisérem Richardem Pottierem realizoval adaptaci Dumasova románu ŽELEZNÁ MASKA (Il prigioniero del re, 1954), zmínku si zaslouží i životní příběh pozdějšího papeže Benedikta XIV. s Ginem Cervim v titulní roli KARDINÁL LAMBERTINI (Il cardinale Lambertini, 1954). V polovině padesátých let natočil Pastina několik filmů v Neapoli s místními divadelními herci, hlavní role v nich hráli populární zpěvák Giacomo Rondinella a začínající Virna Lisi (TOUHA A SLUNCE – Desiderio e sole, 1954; NEAPOLSKÝ DOPIS – Lettera napoletana, 1954). Giacomo Rondinella byl také protagonistou posledního Pastinova filmu, muzikálu ZAZPÍVEJ MI: DOBRÝ DEN, SMUTKU! (Cantami: Buongiorno Tristezza, 1955). Kariéra Giorgia Pastiny se nedlouho nato uzavřela definitivně, zemřel náhle v roce 1956 ve věku pouhých 51 let.