Marco Elter

Italský režisér Marco Elter byl rodákem z Turína, po matce měl ale původ v lucemburské rodině. V Turíně také studoval, souběžně se úspěšně věnoval lyžování a v roce 1913 byl úspěšný na mezinárodním šampionátu. Poté se zúčastnil první světové války a dosáhl hodnosti kapitána, po válce přesídlil do Říma, kde se časem prosadil u filmu, začínal jako asistent režie. Až po delší době jej producenti pověřili první samostatnou režií, jíž se stala nenáročná komedie VESELÍ LUPIČI (Allegri masnadieri, 1936) s Assiou Noris v hlavní roli. Uznání kritiků dosáhl vzápětí válečným filmem BOTY NA SLUNCI (Le scarpe al sole, 1936), který byl za umělecké hodnoty oceněn na festivalu v Benátkách. Jednu z vedlejších rolí tu hrála operní zpěvačka Nelly Corradi (1914-1968), která se pak stala Elterovou manželkou. Později se objevila i v manželově adaptaci Shakespearovy hry ZUB ZA ZUB (Dente per dente, 1943). Mezitím natočil tři další filmy různých žánrů, jeho posledním počinem byl dobrodružný snímek SYN ČERVENÉHO KORZÁZA (Il figlio del corsaro rosso, 1943). Marco Elter zemřel náhle při pobytu ve Švýcarsku v roce 1945 ve věku 55 let. Stopu v italské kinematografii zanechal v podobě sedmi celovečerních filmů.