Albert Michel

Francouzský herec Albert Michel byl ve filmu jen epizodkářem, jeho filmografie je ale natolik početná, že jsme jej mnohokrát mohli vidět i u nás. Pocházel z Nancy a před kamerou se objevil poprvé v romantické komedii TRAIN DE PLAISIR (1935) režiséra Léo Joannona (s nímž později natočil ještě čtyři filmy). Častěji začal hrát až za druhé světové války, zatím ale bezejmenné epizodky, poprvé jeho postava dostala jméno ve filmu SYLVIE A FANTOM (Sylvie et le fantôme, 1946), kde hrál řidiče Gabriela, podobnou roli dostal pak ve slavném Clairově snímku MLČETI ZLATO (Le silence est d’or, 1947). Teprve po válce začal hrát také divadlo, s většími časovými odstupy se objevoval na různých pařížských scénách, více jej ale začal zaměstnávat film a od počátku padesátých let točil i desetkrát ročně. Při velmi početné filmografii nelze u Alberta Michela určit inklinaci k určitému typu žánrů, hrál v komediích, kriminálkách, historických a životopisných filmech. Diváci jej mohli vidět jako taxikáře, prodavače, sluhu, policejního inspektora, číšníka, vojáka, dělníka i duchovního v desítkách filmů té doby. Z roku 1951, kdy natočil dvanáct filmů, připomeňme alespoň Le Chanoisovo drama ADRESÁT NEZNÁMÝ (Sans laisser d’addresse, 1951), kde hrál jednoho z nastávajících otců. Před kamerou sekundoval těm nejslavnějším, několikrát to byl například populární komik Fernandel, po jehož boku hrál například majitele restaurace v komedii BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton a cinq pattes, 1954), na místě je připomenout i početnější spolupráci s neméně slavným Bourvilem. S ním hrál starostu ve filmu VŠECHNO ZLATO SVĚTA (Tout l’or du monde, 1961), celkem třikrát se s Bourvilem setkal také ve filmech režiséra Alexe Joffé. Po Bourvilově boku hrál tehdy i divadlo (hra La bonne planque v Théâtre des Nouveautés v roce 1962). Nemohlo jej minout ani setkání s oblíbenými představiteli romantických hrdinů Gérardem Philipem (ČERVENÝ A ČERNÝ – Le rouge et le noir, 1954; zde v roli zvoníka) nebo Jeanem Maraisem (DEJ SI POZOR, LA TOURE! – La Tour, prends garde!, 1957). Co se týče společného natáčení s velkými hvězdami, je nutno uvést především Jeana Gabina, s nímž se Albert Michel v 50. a 60. letech setkal v sedmnácti filmech. Hrál například vězeňského dozorce a četníka ve dvou filmech o komisaři Maigretovi (KOMISAŘ MAIGERT KLADE PAST – Maigret tend un piege, 1958; KOMISAŘ MAIGRET ZUŘÍ – Maigret voit rouge, 1963), větší příležitost dostal jako Gabinův komplic Gaston v kriminálce SLUNCE ROŠŤÁKŮ (Le soleil des voyous, 1967). S Gabinem hrál naposledy ve filmu VE ZNAMENÍ BÝKA (Sous le signe du taureau, 1969), kde se objevil (a v Gabinově společnosti nikoli poprvé) jako majitel baru. Kromě toho našel Albert Michel uplatnění také v tehdy oblíbených povídkových filmech nebo mezinárodních projektech (SPATŘIT PLAVÉHO KONĚ – Behold a Pale Horse, 1964; DVA NA CESTĚ – Two for the Road, 1967; NOC NÁSLEDUJÍCÍHO DNE – Night of the Following Day, 1969). Od počátku padesátých let se často objevoval také v televizi, kde svůj umělecký profil rozšířil o řadu televizních seriálů různých žánrů. Příležitostně svou filmografii obohatil také o některé zásadní umělecké počiny (DRUHÝ DECH – Le deuxieme souffle, 1966). Výjimečně se objevil také po boku Alaina Delona, a sice jako fotograf ve filmu GANG (Le gang, 1977). Pokud profesní biografii Alberta Michela pojmeme jako setkávání s velkými hvězdami, bez zajímavosti není fakt, že nikdy nehrál spolu s J. P. Belmondem; oba sice hráli v povídkovém filmu FRANCOUZKA A LÁSKA (La française et l’amour, 1961), každý ovšem v jiné povídce. Bezmála třicet filmů natočil Albert Michel s Louisem de Funesem, před kamerou se setkávali již od konce čtyřicátých let, kdy de Funes nebyl ještě známý, později spolu hráli v několika již výše zmíněných filmech, po delší přestávce to byla naposledy komedie KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO (L’aille ou la cuisse, 1976), kde se Michel objevil v menší roli pana Moranda. Tehdy již točil spíše jen pro televizi, filmová kamera jej zachytila naposledy v rámci historického dramatu NOC VE VARENNES (La nuit de Varennes, 1982). Albert Michel zemřel v Paříži 6. července 1981 ve věku 71 let. Zůstalo po něm přes 230 filmových rolí, více než padesát vedlejších úloh odehrál také v televizi.