Roza Balašova

Roza Trofimovna Balašova se narodila 9. srpna 1927 ve Voroněži. Po ukončení Moskevského divadelního učiliště v roce 1948, hrála ve svém prvním angažmá ve Voroněžském dramatickém divadle a později v Oděse v činoherním Divadle A. Ivanova.Od roku 1962 byla členkou činoherního souboru Akademického dramatického divadla A.S.Puškina. Patřila mezi přední dramatické umělkyně této divadelní scény. Poměrně rozsáhlá a na čas velmi náročná byla její spolupráce s rozhlasem, zejména na vysílaných divadelních inscenacích. Podílela se rovněž na dabingu mnoha zahraničních filmů, včetně filmu dokumentárních. Její úspěchy u divácké veřejnosti měly velmi trvalý charakter. Více jak třicet rolí z dramatické divadelní literatury, patřilo do jejího stálého kmenového repertoáru. Nezapomenutelné v jejím provedení zůstanou role Kateřiny ve hře Bouře, Jelizaveta Alexandrovna ve hře Obyčejná historie, postava Vasilisy ve hře Na dně, Uršuly ve hře Mnoho povyku pro nic, postava Věry Nikolajevny ve hře Věc, které sloužíš, Melanie ve hře Děti slunce, aj. V roce 1982 byla poctěna titulem Národní umělkyně RSFSR /Ruské sovětské federativní socialistické republiky/. Mimo divadelní scénu hrála také v několika celovečerních filmech - hlavní roli Taťjany Rakytiny v kriminálním dramatu Těň u pirsa /1955, rež. Michail Vinjarskij, Stín na hrázi/, ve válečném dramatu Koordinaty neizvestny /1957, rež. Michail Vinjarski, Neznámé souřadnice/, v dramatu Mečty sbyvajutsja /1959, rež. Michail Vinjarskij, Splněné sny/, Ispoveď /1962, rež. Vsevolod Vorinin, Zpověď/, Mera presečenija /1983, rež. Lev Cuculkovskij, Preventivní opatření/, Potěrpěvšije pretenzij ne imejut /1986, rež. Bolat Šanov, Poškození jsou bez námitek/, Linii sudby /2003, rež. Dimitrij Meškjev, Čáry osudu/. Herečka Roza Trofimovna Balašová zemřela 7.3.2005 Erkul