Theodor Pištěk

Theodor, a nebo také Dóďa Pištěk byl rodilý pražák z Vinohrad. Narodil se 13.6. 1895 v rodině herce a divadelního ředitele Jana Pištěka, a herečky Marie Kouskové, Pištěkové. Od dětství brali rodiče jeho i bratra do vinohradské Arény, jejich rodinného divadla, a kluci hráli. Studoval na gymnáziu, a rozhodl se pro studium medicíny. Ovšem po ukončení I. světové války se musel ujmout vedení divadla po otci, který v té době zemřel. V roce 1919 nastoupil do Vinohradského divadla, později hrál v Tylově divadle, v divadle Vlasty Buriana a v divadle S. K. Neumanna. Nikdo z našich československých herců nenatočil, nebo lépe nehrál v tolika filmech jako Theodor Pištěk. První film ještě němé éry natáčel už v roce 1917 a jmenoval se Pražští adamité. Do roku 1929 natáčel u nás, v Rakousku a Německu. Posledním filmem němé éry byla dramatická role ve filmu - Takový je život –rok 1929, který také sám financoval, a protože se film stal propadákem, splácel dluhy za film ještě dalších čtrnáct let. Dóďa Pištěk se 19.3.1930 oženil s Máňou Ženíškovou, která byla také herečkou, a měli spolu dvě děti. Dceru Aničku, a syna Theodora, později známého filmového výtvarníka, a držitele Oscara - Theodora Pištěka ml. Nástupem zvukového filmu hrál různé postavy bodrých strýců, otců a důstojníků, jako ve filmu C. a k. polní maršálek, jako plukovník Přecechtěl, nebo Muži v offsidu jako Alois Šefelín, následoval film Anton Špelec, ostrostřelec – výrobce nástrojů - mlsný Alois, Vražda v Ostrovní ulici, Revizor - soudce Ljapkin, Hej Rup!, Škola, základ života -jako říďa, mrož, Zeus, Něguš - obut za účelem slídění za dveřmi tříd v pohodlné Baťovy boty s mechovou podrážkou, a nebo podvodný bankéř Zámoský ve filmu - Ducháček to zařídí, Poznej svého muže, jako bankéř Čejka, Baron Prášil – role hospodského, v Katakombách - jako prezidiální úřadu Borek, Tetička - strýc Eduard, Hotel Modrá hvězda - rozšafný strýček Rychta-Rohan, Z českých mlýnů - mlynář Kaliba, Valentin dobrotivý - majitel restaurace a strýc Valentýna - Kudrna aj. Když si vzpomeneme na spolupráci s jeho nejčastější hereckou partnerkou, kterou byla Antonie Nedošínská jmenovali bychom namátkou: Kariéra matky Lízalky, Barbora řádí, Matka Kráčmerka, Studentská máma, Vdovička spadlá z nebe atd. Další jeho častější partnerkou byla i Růžena Šlemrová. Theodor Pištěk také často vystupoval v rozhlase, byl nositelem Národní ceny, a byl mu udělen titul - Zasloužilý umělec. Po roce 1945 už hrál ve filmu jen menší role, ale i tyto poznamenal svou bodrostí a obrovským smyslem pro humor. Byly to Čapkovy povídky – Karel Hampl, Pytlákova schovanka – otec Reného-Skalský, Jan Roháč z Dubé – konšel Velvar, Nezbedný bakalář – rychtář Toužil, Veselý souboj – Kosnavec, Císařův pekař – purkmistr města Prahy, Bylo to v máji, Temno, Mikoláš Aleš - Kalvoda, Plavecký mariáš - Mančiňák, Anděl na horách – kulturní referent, Synové hor a Florenc 13,30 – který byl jeho předposledním filmem. V roce 1958 vytvořil z jeho filmů Mac Frič jeho hodinový medajlon.V roce 1959, při natáčení pohádky - Princezna se zlatou hvězdou – hrál princova preceptora, už bylo znát, že je vážně nemocný. Za svůj skutečně plodný, umělecký život natočil 237 filmů, 7 režíroval,a ke dvěma napsal scénář. Theodor Pištěk zemřel náhle 5.8.1960 na své chatě v Mukařově ve věku šedesáti pěti let. Marta Holubová-clara.bow