Jindřich Plachta

Jeden z velkých prvorepublikových herců Jindřich Plachta – Šolle se narodil ve městě dobrého piva v Plzni dne 1.7.1899. Jeho tatínek pracoval jako vysoký úředník ve „škodovce“, a protože mu bylo nabídnuto lépe placené místo, odjíždí brzy celá rodina do Ruska, kde se otec stal ředitelem pivovaru. Těsně před revolucí v Rusku se rodina vrátila zpět, a maturitu mladý Jindřich složil doma v Plzni, na obchodní akademii. Po dobu studií získal také zajímavou přezdívku, a to díky své dlouhé a vlající peleríně - plachta. Díky ní tak získal své umělecké jméno. Rozumní rodiče chtěli mít pro syna to nejlepší – zajištěné postavení pod penzí, a tak, i když si Jindřich velice přál hrát v divadle jako stálý herec pochopil, že pro klid v rodině to bude nejlepší a divadlo hrál po večerech, zatím co přes den pracoval v úvěrové bance jako bankovní úředník. Jeho umělecká kariéra začala v kabaretu - Červená sedma, kde začínal v nápovědní budce. Doktor Červený mu v roce 1921 nabídl vystoupení v rámci silvestrovského programu. Jeho vystoupení, ve kterém představoval svou vymyšlenou postavu drbnu Vůněslavu Acetylénovou ale skončilo špatně, nebylo mu pro velkou trému rozumět, a byl vypískán. Ředitel Červený mu však věřil, a aby se ujistil o tom, že ne neprávem, za chvíli nato ho poslal před diváky znovu. Ne na pódium, ale mezi obecenstvo. Plachta si vylezl na nejbližší stůl, diváci ho už teď dobře slyšeli a sklidil veliký potlesk. Jindřich Plachta vystřídal několik angažmá v různých typech divadel. Začínal například v divadle Vlasty Buriana, poté byl členem Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha, členem Tylova divadla v Nuslích, a po druhé světové válce byl členem Národního divadla v Praze. Naštěstí se díky filmům zachovalo jeho jedinečné lidské, a vysoce profesionální herecké umění, kdy ztělesnil různorodé postavy jako ve filmech - U nás v Kocourkově – pytlák Jalovec, Jedenácté přikázání advokát Střela, Vojnarka, Uličnice – továrník Vydra, Poručík A.Rjepkin Sakař, Filozofská historie – aktuár Roubínek, nebo jako byly jeho role profesorů ve studentských filmech Cesta do hlubin študákovy duše – profesor Matulka, nebo ve filmu Ideál septimy – továrník Tůma, Tři muži ve sněhu – komorník Jan, Pán a sluha – Chytráček, Děti na zakázku, Bílá vrána, Kdybych byl tátou – Adamička, výborný byl třeba i mimo jiné v roli obecního blázna Janka Pudeše v Městečko na dlani. Jedinou „zápornou“ roli hrál Plachta ve filmovém přepisu románu Vladislava Vančury – Před maturitou, profesora Kleče. Hlavní roli hrál jen málo, ale když už, tak to stálo za to, jako ve filmu Karel a já z roku 1942, nebo Kluci na řece rok 1944, hokynáře Timtěla. Těsně po válce hraje ve filmech Pancho se žení a Hrdinové mlčí oba v roce 1946, Červená ještěrka – profesor Bláha, nebo Pan Novák, ze stejnojmenné budovatelské komedie z roku 1949. Plachta byl také spisovatelem dětských knížek z nichž je nejznámější jeho Pučálkovic Amina, napsal Humoristické prózy, Dějepis světa a okolí. Psal i fejetony do denního tisku. Často vystupoval v rozhlase, a jezdil po různých kulturních akcích pro pracující lid. Jindřich Plachta byl velmi svérázný člověk. Po válce se stal komunistou z přesvědčení a nadšeně propagoval novou socialistickou budoucnost. I když byl poměrně dost vážně nemocný, chodil na brigády ( i do dolů) spoluvytvářet novou vlast. J. Plachta natočil svůj poslední film - Karhanova parta v roce 1951, a krátce po natočení ve věku 52 let 6.11.umírá. Jindřich Plachta natočil od roku 1926 do roku 1951 - 118 filmů. Marta Holubová-clara.bow