Nikolaj Nosov

Sovětský spisovatel, dramatik , scenárista a filmový režisér Nikolaj Nikolajevič Nosov se narodil 10. (neboli 23. listopadu) 1908 v ukrajinském Kyjevě, dětství však prožil převážně u prarodičů v nedaleké vesničce Irpeň. Jeho otec byl hercem a estrádním umělcem, ale Koljovy zájmy byly mnohem všestrannější. Už jako žáček základní školy často vystupoval na jevišti s irpeňskými ochotníky, kde recitoval, zpíval a tančil, mimoto se však se stejným zápalem věnoval i hře v šachy, byl členem fotografického a radioamatérského kroužku a "redaktorem" ručně psaného školního časopisu. Svoje vzdělání zahájil na Polytechnickém gymnáziu v Kyjevě, z něhož se však po reorganizaci školského systému stala obyčejná sedmiletka. Po jejím ukončení tedy Nosov nějaký čas pracoval jako dělník v betonárce a cihelně, byl kopáčem na stavbě anebo vypomáhal v zemědělství. Roku 1927 se zapsal na Umělecký institut v Kyjevě, ale po dvou letech přešel do Moskvy, kde zdárně absolvoval studium režie na Státní vysoké škole filmu a kinematografie. Po jeho úspěšném dokončení nastoupil v roce v roce 1932 do moskevského filmového studia jako režisér a výtvarník - animátor populárně naučných filmů. Když se později oženil a narodil se mu syn, často malému nezbedovi vyprávěl veselé pohádkové příběhy, které si sám vymýšlel. Roku 1938 navázal kontakt s vydavatelstvím dětského časopisu Murzilka, kde tyto povídky začaly vycházet tiskem. V následujících letech napsal Nosov řadu dalších novel i románů pro děti, ale protože začala válka, bylo jeho hlavní prací natáčení instruktážních filmů pro potřeby Rudé armády. Vedl si v tom tak dobře, že mu byl roku 1943 za tuto činnost udělen "Řád rudé hvězdy" a později také medaile "Za statečnou práci během Velké vlastenecké války v letech 1941-1945." Když konečně zavládl mír, vrátil se Nosov nejenom ke své původní práci režiséra vzdělávacích pořadů, ale hlavně se čím dál tím víc obracel ke spisovatelské činnosti - hned roku 1945 vydal svou první knížku povídek pro děti "Tuk-tuk-tuk" . Ve své době získal značnou popularitu hlavně svými příběhy pro dospívající mládež: Veselá rodinka (1949), Deník Kolji Sinicyna (1950) a Víťa Malejev ve škole i doma (1951). Po roce 1951 odešel na "volnou nohu" a začal se živit výhradně jako spisovatel a publicista. Roku 1952 mu byla udělena "Stalinova cena" třetího stupně, r. 1967 získal "Řád rudého praporu práce "a r. 1969 "Státní cenu RSFSR". Z jeho tvorby je možné ještě jmenovat např. dvoudílný autobiografický román "Příběh o mém příteli Igorovi", či mysteriózně laděné "Tajemství na dně studny". Největší věhlas mu ale přinesla trilogie o všetečném "malíčkovi" Neználkovi (Neználkovy příhody - 1954, Neználek ve Slunečním městě - 1958 a Neználek na Měsíci - 1965), kterou dodnes dobře znají děti nejenom v Rusku, ale i v zahraničí. Byla několikrát zfilmována a celá řada animovaných filmů vznikla i podle dalších Nosovových knih. N.N. Nosov zemřel 26.7.1976 v Moskvě ve věku 67 let a jeho hrob se nachází ve staré části prestižního hřbitova Kuncevo.