Helen

Helen Jairag Richardson, indická tanečnice a herečka. Na šachovnici indické kinematografie měla (možná má) tanečnice větší váhu, než herečka. Poznat je to dodnes. Indické filmy, včetně dramat, jsou protkány tanečními vsuvkami. Helen v padesátých a šedesátých letech vytvořila asi desítku rolí femme-fatale, osudové ženy s erotickým nábojem. Její fotografie okupovaly i titulní strany britských časopisů. V současnosti je tato dáma již důchodového věku. Jak „řádila“ za mlada, můžete shlédnout na https://www.youtube.com/watch?v=gdz3jic0Fuo Otec Brit, matka pocházela z Barmy. Rodina utekla roku 1943 z Barmy před japonskou invazí do Indie. Pohybově nadaná dívka zde studovala kathak - tanec severní Indie, který býval v minulosti chrámovým tancem. Z ne zcela jasných důvodů háže v 13 letech školu za hlavu a začíná se tancem živit. Helen na jednu stranu tvrdila, že matka vydělávala málo peněz a někdo musel živit rodinu, ovšem její otec byl Brit a nacházeli se na britské půdě. Roku 1951 se poprvé mihla ve filmu AWAARA, jako jedna z tanečnic. Rolí přibývalo a roku 1952 se ve filmu ALIF LAILA od doprovodného sboru odpoutává a má vlastní taneční sólo. Následovalo to samé ve filmu HOOR-E-ARAB a roku 1958 přišel do kin HOWRAH BRIDGE. Helen zde tancovala v MERA NAAM CHIN CHIN CHU, a to ji vyneslo na vrchol. Skladba je na https://www.youtube.com/watch?v=cQjXKdyp_wM. I dnes se dá považovat za prvotřídní taneční vystoupení. Nezpívá ale Helen, pravděpodobně je dabována Ashou Bhosle, kterou najdete na https://www.youtube.com/watch?v=4KQMUlOQIJw. Asha má své roky, ale v hrdle pořád zlato. Pozor, nastupuje v čase 00:28, nespleťte si ji s tou mladou krásnou slečnou na začátku. Následovala úspěšná vystoupení v kabaretech, později v indické televizi. Tisk o ní referoval jako o vodíkové bombě. (…She was referred to as the H-Bomb... ) K Indii mají blízko všechny země Commonwealthu a Helen se stala vývozním artiklem. Ani ne tak její filmy, jako interview, životopis a tvář, kterou propůjčila mnoha ženským a filmovým časopisům od Británie po Nový Zéland. Má též výraznou zásluhu na vzniku tzv. bollywoodského tance. Směsici klasického, indického a západního tance. Byla jednou z tisíců, kdo vložil do mozaiky střípek, ale byla. Při tanci se pohybovala v těsně upnutém oblečení, které ukazovalo více, než polovinu její kůže. Svět kromě trójské Heleny obdivoval i tu indickou. V sedmdesátých letech její kariéra stagnovala. Její roli přebíraly mladší tanečnice a její fanoušci stárli s ní. Helen protancovala v indických filmech milión kilometrů. Dnes žije se Salimem Khanem, jehož je druhou ženou. Khan je scénárista z rodinného klanu Khanů. Zhruba plus, minus sedmnáct herců, scénáristů, producentů. Helena sňatkem vyvdala tři nevlastní syny - herce Arbaaze, Sohaila a Salmana Khana. Roku 1977 ji manžel protlačil do filmu IMAAM DHARAM. Zde už netančila, ale způsobně hrála. Čtvrtým filmem se roku 1979 dostavil úspěch. Za LAHU KE DO RANG obdržela indickou cenu Filmfare jako Nejlepší představitelka vedlejší role. Následoval HUM DIL DE CHUKE SANAM, MOHABBATEIN a roku 1998 poslední cena Filmfare za celoživotní dílo.