Olga Hejná

Olga Hejná dívčím jménem Daňková spisovatelka, ilustrátorka, scénáristka, ak. sochařka (žačka Jana Laudy a Otokara Španiela) Narodila se v Olomouci 13. 3 1928. Oba rodiče Olgy Hejné byli legionáři, působili jako zdravotníci v sibiřské vojenské anabázi. Od roku 1929 žili v Hradci Králové. V roce 1939 onemocněla Olga dětskou obrnou. V letech 1940–45 navštěvovala hradecké reálné gymnázium, z něj přešla nakrátko do hořické kamenické školy, následovalo studium sochařství u Jana Laudy na AVU, absolvovala v roce 1950. Vdala se za sochaře Miloslava Hejného (1925–2013). Dcera Markéta Hejná (*1951, spisovatelka), dcera Zuzana (*1953) syn Petr Hejný (*1956, violoncellista a výtvarník). Takže v rodě pokračuje samozřejmě nemálo vnoučat. S rodinou žila v Praze-Malešicích, od roku 2000 pobývá v Domažlicích. Dlouhodobě spolupracovala s Čs. rozhlasem a s časopisy (např. Mateřídouška, Ohníček, Sluníčko, Zlatý máj). Patří mezi zakladatele moderní pohádky a je autorkou známého jména Hajaja. Vydala velký počet knih, některé z nich jsou ilustrovány jejím mužem Miloslavem, některé si ilustrovala sama. Její práce bývají často zařazovány do čítanek a sborníků. Je nositelkou ocenění Zlatá stuha (2010). V oblasti výtvarné se krom ilustrací věnovala drobné korálkové plastice (její díla jsou zastoupena v tuzemských galeriích a v Galerii Corning v New Yorku) a v posledním desetiletí i koláži. Samostatně vystavovala v Praze v Českém spisovateli (1981), v Albatrosu (1988), v Nové Pace (1990); společně s manželem v Domažlicích (2005, 2007) a s manželem a synem ve Starých Hradech (1989) a Rakovníku (2014). Vydané tituly: Povídám ti..., SNDK 1963, il. Miloslav Hejný Slavík pod deštníkem, SNDK 1964, il. Miloslav Hejný Až rozvážeš pentličku, SNDK 1964, il. Helena Rokytová Bubínek ze skla, SNDK 1964, il. Olga Pavalová Kouzelník Mařenka, SNDK 1965, il. Miloslav Hejný (podle této knihy vznikl v r. 1982 televizní Večerníček) Popletená pohádka, SNDK 1966, il. Miloslav Hejný Matýsek, SNDK 1968, il. Jan Kubíček Malinká pohádka o malinké babičce, panu Ježkovi a panu Pávovi, MF 1968, il. Libuše Loskotová Bubáci z Pampelic, Severočeské nakladatelství 1969, il. Helena Zmatlíková Petruška, Artia 1970 (v několika jazykových mutacích včetně japonštiny) Jak si mořský koník a mořská hvězda udělali malé milé moře, Albatros 1973 (též v několika jazykových mutacích) Knoflíková pohádka, Albatros 1974, il. Jitka Bodláková Žluťásek Apolenka a 33 pohádek, Severočeské nakladatelství 1975 Terinka, Albatros 1979, il. autorka Petrklíče, Albatros 1981, il. autorka Andulka Z Počepic, Panorama 1981, il. autorka Háčkovaný pes, Albatros 1981, il. autorka Potrhlá růže, Panorama 1982, il. autorka Jozefínka, Albatros 1984, il. autorka Bratři brouci, Panorama 1984, il. autorka Ztratila se princezna, Albatros 1986 (ilustrace k textům Markéty Hejné) Bílý panáček, Panorama 1986, il. autorka Zlatý nos, Albatros 1987 (il. autorka) Pohádky pro skřítka Hajaju, Knižní klub 1995 Dobrý den aneb Veselé dvacatero pro nejmenší, Zvon 1998, il. autorka Stojedenáct všelijakých hádanek, nakl. HAV 2008, il. autorka 111 příběhů s hádankou, Albatros 2008, il. autorka Kromě těchto samostatných titulů uspořádala sborníky (s autorskou účastí): Pohádky na dobrou noc, SNDK 1964, il. Olga Čechová Holčičí tajnosti: Magazín pro děvčata, SNDK 1968 Povídali, že mu hráli, Albatros 1969 Účast ve sbornících a almanaších (většinou povídky a pohádky): Lidé, věci, dobrodružství (1961, 1963, 1964); Třiatřicet splněných přání (1962); Hajajovy písničky (1962); Pět večerů s Eliškou (1964); Dvaapadesát sobot (1967); Kolotoč pohádek (1967, též něm.); Hvězda, co se nedá (1968); Modern Tales and Fables (1967, též fin., dán. a něm.); Nový špalíček českých pohádek (1971); Dobrou noc, děti (1975); Sluneční prsten (1976); Domeček z kostek (1980, též něm.); Vosmoje čudo sveta (Leningrad 1982); Pozdrav z Prahy (Bratislava 1974); Dětské loutkové divadlo (1980); My Big Book of Sleepy – Time Tales (1984); Hudební výchova pro 2. ročník (1985); My Favourite Storybook (1986), V Tramtárii, tam je hej (Albatros, 2004); To nejhezčí z Hajaji (2006).