Katy Kaclová-Vališová

Říká se, že byla první českou ženskou filmovou hvězdou, ponechme jí tedy toto prvenství a připomeňme si její stopu v českém filmu, která se nám sice nemusí zdát nikterak hluboká, avšak významná rozhodně ano. Připomeňme si herectví Katy Kaclové – Vališové, která se narodila v Praze 28. září roku 1883. Jaký byl motiv, který vedl mladou Katy k herectví, o tom se žádných zpráv nezachovalo. Víme však, že měla sestru Boženu Jeřábkovou, která se též stala herečkou. Obě sestry tedy zřejmě spojovala dívčí touha hrát. Na počátku 2. desetiletí 20. století byl český němý film ještě stále v plenkách. Katy se tak může právem považovat za jednu z průkopnic českého filmu, která se tehdy před kamerou objevila v několika hlavních rolích. Do filmové branže vstoupila v roce 1913. Tehdy natočila hned čtyři filmy. Jedním z nich byl snímek s názvem ZKAŽENÁ KREV v režii Aloise Wiesnera. Předlohou tohoto filmu se stala stejnojmenná divadelní hra od Ladislava Stroupežnického. V dnes již nedochovaném snímku se Katy Kaclová – Vališová objevila v roli Barušky Šlapákové, dcery bývalého tkadlece, jehož ztvárnil sám režisér filmu Wiesner. V tomto dramatu doplatí děvče na svůj původ a následování otce ve zlodějských šlépějích. Pokušení odcizit nalezenou brož v kostele ji připraví o jejího milého Vojtěcha (hrál zapomenutý herec Otokar Alferi). V přehledu němých filmů vydaného Národním filmovým archívem je přetištěná jediná dochovaná fotografie z tohoto snímku. Je na ní Katy Kaclová – Vališová, plnoštíhlé děvče s kulatým obličejem, kterak se sklání k nalezenému šperku. Katy nebyla okouzlující kráska jako jiné filmové legendy, nicméně vyzařovalo z ní zvláštní charisma. Zbývá dodat, že film ZKAŽENÁ KREV se natáčel v Praze na jevišti holetu Adrie na Václavském náměstí, exteriéry filmu vznikly ve Štěchovicích a na Proseku, kde byl natočen dvorek fary. Byla to právě představitelka hlavní role, Katy, která po dlouhých letech poskytla informace o natáčení Národnímu filmovému archívu. Upřesnila, že se příběh filmu velmi přesně držel divadelního libreta, jen na samotný závěr byla připsána sebevražda Barušky. ZUB ZA ZUB, tak zní název dalšího filmu Katy Kaclové – Vališové. Tentokráte jde o frašku o vychytralé Mileně, manželce zubního lékaře. Aby svému manželovi opatřila co největší klientelu, seznamuje se na ulici s muži a vodí si je domů. Zde jsou „milenci“ v určitou chvíli překvapeni manželem a jak se správně předpokládalo, předstírají, že přišli kvůli vytržení zubu. Jenže odhalení podvodu na sebe nenechá dlouho čekat, když se všichni podvedení nápadníci domluví. Nenáročný příběh vznikl ve fotoateliéru Bufka na Hradčanech. Také k tomuto filmu Katy Kaclová – Vališová později uvedla zajímavou informaci pro NFA. Natáčelo se prý podle kresleného seriálu, který vycházel ve „Fliegende Blätter. Kopie filmu zůstala zachována. Opravdovým setkáním průkopníků českého filmu byl v roce 1913 snímek s návem PĚT SMYSLŮ ČLOVĚKA, v němž Katy vytvořila roli kuchařky po boku našeho prvního filmového herce Josefa Švába Malostranského. Také tato fraška zůstala zachována spolu se třemi fotografiemi. Posledním filmem Katy z roku 1913 byla komedie natáčená v ateliéru v paláci Koruna a ve Stromovce s názvem CHOLERA V PRAZE, v tomto nedochovaném snímku vytvořila Katy postavu ševcovy dcery a také zde poskytla později informace k ověření údajů pro filmové historiky. Není bez zajímavosti, že námět k této veselohře vyšel přímo z hlavy Katy Kaclové – Vališové. V roce 1914 byl natočen film ZAMILOVANÁ TCHÝNĚ. V roli manželky (její protějšek představoval pozdější režisér Josef Rovenský) se Katy objevila v tomto nedochovaném filmu natáčeném na Václavském náměstí či na dvoře Bia Illusion. Paní Katy si zřejmě při pozdějším vzpomínání na tento film až tolik nepamatovala, neboť v jeho případě nejsou upřesněny dokonce ani informace o obsahu. Dochovaly se pouze dvě fotografie. Po třech letech stojí Katy Kaclová – Vališová před kamerou v roce 1917, bohužel již definitivně naposled. Ve filmu skutečně průkopnickém, neboť zde je poprvé použito techniky dvojexpozice (dvojnictví hlavní postavy), s názvem PRAŽŠTÍ ADAMITÉ hrála Katy již vedlejší roli Kačenky, milé jednoho z dvojníků. Mimochodem, dvojnickou roli si „střihl“ Josef Vošahlík. Byl zde panem Šťovíčkem a Vénou Vodopichem. Protějškem Vény byla Katy v roli Kačenky, naopak do paní Šťovíčkové se převtělila Terezie Javůrková, jejíž jméno se v českém filmu již nikdy více neobjevilo. Dochovaná komedie se natáčela na dvorku Švandova divadla, v Praze na Zlíchově a na plovárně na Mlejnku. Ačkoliv němá éra vládne českému filmu ještě dalších 13 let, než se začínají objevovat první snímky zvukové, Katy Kaclová – Vališová se již od roku 1917 v našem filmu neobjevuje. Zcela se stahuje do soukromí, o němž víme pramálo. Lásku k filmu, biografům a hereckému umění pak zcela přenášela na svého synka Ferdinanda, jehož přivedla na svět 6. května roku 1920. Údajně se dokonce objevil v roli čertíka v některém z němých filmů, o tom však bližší důkaz chybí. Přesto ve zralém věku Ferdinand následuje matčiny šlépěje a i když se objevuje spíše v rolích vedlejších a epizodních, i on má v našem filmu své nezpochybnitelné místo. Tímto synem naší filmové průkopnice byl Ferdinand Krůta, jehož nezaměnitelný, poněkud chraplavý a nakřáplý hlas, slýchali milovníci z úst popleteného kouzelníka Čáryfuka ze stejnojmenného seriálu. Zřejmě i svému synovi předala paní Katy hodně hereckých vzpomínek na svou krátkou filmovou kariéru. Bohužel se s nimi s námi již nepodělí, Ferdinand Krůta zemřel 1. června roku 1992. Připomínkou hereckého umění jeho matky je tedy nejen několik dochovaných němých snímků, ale také záznamy v publikacích „Československý němý film 1898 – 1930“ a „Historie československého filmu v obrazech“. Ještě za svého života, jak již bylo výše zmíněno, poskytla cenné informace o detailech některých filmových snímků, v nichž hrála. Je nesporně veliká škoda, že její jméno pro český film natolik významné, se dnes objevuje spíše okrajově v publikacích zaměřených na filmové tvůrce a historii. Nevíme nic o životě paní Katy poté, co film nadobro opustila. Najde se někdo, kdo nám pomůže dotvořit profil této ženské herecké hvězdy, která zemřela v Praze ve vysokém věku 15. dubna roku 1971? Za informace Vám předem děkujeme. Zdroj: BARTOŠEK, L.: Náš film, Praha, 1985 Český hraný film 1898 – 1990, I. díl, Praha, 1995 FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky, II. díl, Praha, 2007