Lexa Jarošín

Představitel milovníků z českého němého filmu, Lexa Jarošín, se narodil 25. května roku 1903 v Jičíně. Je dalším z řady herců, o nichž máme zpráv velmi poskrovnu. O Lexu Jarošínovi je známo jeho rodné jméno, které znělo Jaroslav Švec. Vyučil se holičem, ale díky přitažlivému a mužnému zjevu mu byla předurčena filmová kariéra. Z jakého podnětu do filmového umění vstoupil, to bohužel nevíme. Dost možná, že ho oslovil sám režisér Václav Binovec, který na počátku 20. let připravoval zfilmování zamilovaného příběhu pro ženy s názvem IRČIN ROMÁNEK. Předlohou tohoto snímku byl román od Josefa Rodena. V příběhu gymnazistky Irči ztvárnila titulní roli Suzanne Marwille, manželka Martina Friče, přední herecká filmová hvězda 20. let. Irčina láska ve filmu se jmenuje Lexa, právě podle něho si Jaroslav Švec převzal svůj umělecký pseudonym. V roce 1921 vznikly dvě komedie s názvem IRČIN ROMÁNEK. Podle literární předlohy „Irča v penzionátě“ byl natočen ještě film IRČIN ROMÁNEK II., opět se Suzanne Marwille a Lexou Jarošínem. Není bez zajímavosti, že Suzanne Marwille byla o celých osm let starší nežli její filmový partner. Obě kopie IRČINA ROMÁNKU se dochovaly. V ateliérech Jofa (v Johannistalu u Berlína), v Praze na Hradčanech, Královském letohrádku či Vyšehradě se natáčel v roce 1922 film s názvem LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA. V této dochované veselohře hraje Lexa Jarošín hlavní roli inženýra Pavla Hlubiny. V zamilovaném příběhu mladého inženýra a dcerky výrobce likérů Jarči Dublínové byla v této hlavní dívčí roli Jarošínovi partnerkou zapomenutá herečka Jarmila Plaškeová. Jinou milovnickou roli vytvořil Lexa Jarošín ve filmu z roku 1926. Do dnešních dnů nám zůstala zachována část tohoto snímku s názvem PŘÍBĚH JEDNOHO DNE, natočeného stejně jako LIKÉROVÁ PRINCEZNIČKA, režisérem Miroslavem J. Krňanským. Předlohou příběhu stenotypistky Julči Břežanské (Mary Jansová) a její lásky k revidentu Fráni Kratiny (Lexa Jarošín) byl stejnojmenný román Ignáta Herrmanna. Ve stejném roce natáčí Lexa Jarošín také svou osudovou roli Lexy, který miluje rozkošného „diblíka“ Irču, tentokrát již pod názvem IRČA V HNÍZDEČKU. Mladou paní Irču, která se provdá za svou studentskou lásku Lexu, již nehraje Suzanne Marwille jako u prvních dvou dílů, nýbrž představitelka tzv. „žabců“ z filmů 20. let Růžena Hofmanová. Důvodem změny na postu titulní role prý byla neshoda mezi Suzanne Marwille a režisérem Václavem Binovcem. Také zde byl předlohou stejnojmenný román Josefa Rodena, bohužel však filmové materiály dochovány nejsou. Své působení v němém filmu Jaroslav Švec zahájil jako Lexa a bohužel také jako Lexa zakončil. Objevil se sice ještě před kamerou ve zvukové éře, ale šlo již jen o malé vystoupení ve snímku KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931) v režii Miroslava J. Krňanského. Další stopa po Lexovi Jarošínovi je již velmi chabá. Odjel někdy ve 30. letech do Německa, kde měl ztvárnil maličké roličky pod pseudonymem Harry Wet. Nic bližšího nevíme. Není známo, kde pobýval v době okupace a zda se jeho samotného válečné dění nějak blíže dotklo. Nevíme ani nic o jeho soukromí a rodinném životě. Existuje domněnka, že se do Československa zase vrátil a zde zřejmě zemřel. Kdy a kde se tak stalo? Jaké byly poslední roky života bývalého filmového milovníka? Bude toto otázka, na níž se třeba někdy jakožto na další záhadu českého filmu podaří dát odpověď? Možná pomůže někdo ze čtenářů tohoto článku. Možná v jeho rodném Jičíně žijí potomci těch, kteří znali rodinu Lexe Jarošína. Díky předem za sebemenší informaci, která by mohla naše filmové dějiny obohatit. Článek koncipován s využitím údajů v publikacích: BARTOŠEK, L. – Náš film, Praha, 1985 Český hraný film, I. díl, Praha, 1995