Josef Ladislav Turnovský

Budoucí český herec a obrozenecký vlastenec Josef Ladislav Turnovský se narodil v Sobotce. Jeho rodina patřila k váženým měšťanům a kdoví, kde se v něm vzala láska k divadlu... Už jako šestnáctiletý vyhledal na jedné ze štací kočovnou společnost J. K. Tyla a prosil, zda by nepřijali mezi sebe. Tyl mu tento úmysl dočasně rozmluvil, ale Turnovský se brzy nato přece jen hercem stal. Vystřídal několik hereckých společností a roku 1860 se jeho osud s Tylovou rodinou znovu zkříží. To už J. K. Tyl nežije, ale Turnovský, teď už vyučený kupec a zanícený divadelník, nastupuje do Štanderovy herecké společnosti, kde působí i Anna Rajská (vl. jménem Anna Forchheimová), sestra Tylovy zákonité manželky Magdaleny a matka jeho šesti dětí (bylo jich vlastně 7, jedno ale zemřelo hned po porodu). Turnovského tento rodinný trojúhelník nijak nepobouří, naopak - sám se do Anny bláznivě zamiluje a nabízí jí sňatek. Anna Turnovská-Rajská byla o 16 let starší než on a aby snížili před veřejností věkový rozdíl, udávali oba nesprávná data narození, takže i v mnoha odborných dílech později nalézáme chybné datum narození J. L. Turnovského: 9. 2. 1837. Z téhož důvodu Turnovský nosil i hustý plnovous. K šesti Tylovým dětem záhy přidal i tři vlastní a postaral se i o bývalou Tylovu ženu Magdalenu. Jako herec nebyl Turnovský příliš úspěšný, marně se snažil o přijetí do Prozatímního divadla (vystoupil zde v hlavní roli dudáka Švandy, ale u kritiků neuspěl), proto střídal i další zaměstnání, aby zabezpečil svojí početnou rodinu - upravoval a překládal divadelní hry, kolportoval knihy, až se nakonec vrátil do Prahy jako žurnalista. Působil v Hlasu národa a jiných staročeských periodikách, redigoval Zábavné listy, Hlas národa,Pokrok a jiné časopisy a tisky. Ačkoliv sám byl i jako literát značně neúspěšný, zasloužil se o dílo svého vzoru J. K. Tyla, protože shromáždil a zachránil všechny jeho rukopisy,včetně ručně psaného textu budoucí české hymny. Roku 1892 pak vydává knihu Život a doba J. K. Tyla, což je dodnes nejobsáhlejší Tylův životopis. Rovněž životopisy Františka Věnceslava Jeřábka, Jaroslava Pospíšila a mnoha dalších českých osobností z řad herců, spisovatelů, nakladatelů, politiků atd. jsou velmi cenné, neboť psal o lidech, které osobně znal. Z tohoto důvodu jsou hodnotné i jeho vzpomínkové články a črty, shromážděné v knihách Kresby, Z potulného života hereckého aj. Nedokončené zůstaly jeho vzpomínky nazvané Paměti starého vlastence. Ke konci života působil J. L. Turnovský jako ředitel kanceláře Ústřední matice školské a nedlouho po odchodu do výslužby v Praze zemřel 8. února 1901. Pohřben je na vyšehradském hřbitově.