Ilja Bereznickas

Ilja Bereznickas je režisér a animátor litevského původu, pochází ze židovské rodiny. V roce 1965 zakončil uměleckou školu ve Vilniusu, v roce 1970 Kaunaský polytechnický institut - Kauno politechnikos institutas se zaměřením na architekturu. V letech 1970-82 pracoval jako architekt ve Vilniusu. V letech 1982-84 prošel školou J. B. Norštejna a F.S. Chitruka. Působil ve filmových studiích Sojuzmultfilm, Armenfilm a Tallinnfilm. V devadesátých letech vyučoval v New Yorku a v Izraeli. K situaci v oblasti přístupu k domácí tvorbě byl obzvláště kritický k litevské televizi - televizní kanály podle něj kupují levné zahraniční seriály a Litva nepropaguje svoji tvorbu v zahraničí. Situace se zčásti zlepšila po vzniku Litevského filmového centra na přelomu prvního a druhého desetiletí. Sám o tehdejší situaci prohlásil, že chcete-li natočit film, pak si musíte vytvořit svoji vlastní produkční skupinu. Napsal např. knihu Animacijos menas, kde načrtl obraz domácí i zahraniční animace a sám o své vlastní tvorbě řekl: ,,Animace je samostatný žánr umění. Animace prostupuje do mnoha oblastí našeho života.“ Zabývá se také satirickou grafikou a ilustruje knihy. Filmografie: Telefonas (1984) Dovana (1985) Baubas (1987) Bermudų žiedas (1988) Atsargiai, vaikai (1990) Laikraštinis žmogus (1991) Toks mūsų plastilininis gyvenimas (1994) Svajuko dramblionės (1995) Senelis ir senelė (1999) Baubo aritmetika (2004) Tik nereikia mūsų gąsdinti (2005) Baubo liga (2006) Iljův syn Danas Bereznickas/Bereznitsky (nar. 9.12.1976) vystudoval obor vizuální komunikace na univerzitě ve Vilniusu později odešel do Izraele a působil i ve Spojených státech. Věnuje se animované tvorbě, grafice a ilustraci, spolupracoval především jako animátor již na několika filmech - např. Grandma and Grandpa (1999), Baubo aritmetika (2004),Tik nereikia mūsų gąsdinti (2005), LaLAla (2007).