Augustin Berger

Tanečník, baletní mistr a choreograf Augustin Berger se narodil 11. srpna roku 1861 v Boskovicích jako Augustin Ratzesberger v rodině rukavičkáře. Ačkoliv s touhou působit u divadla jeho otec v zásadě nikdy nesouhlasil, matka synův talent v rámci svých sil podporovala. S divadlem získal své první zkušenosti již ve dvanácti letech. Tehdy hrál roli Pikolíka ve frašce "Tricoche a Cacolet" v Aréně Na hradbách. Tehdy se také zformovala jeho láska k divadlu, které mu doslova učarovalo. Jeho taneční nadání se projevovalo stále více a mladičký Augustin se začal školi u akrobata Conradiho, mima Barbariniho, zejména se však učil u takových baletních mistryň, jakými byly dámy Hentzová a Belkeová. Souběžně se studiem tance docházel do xylografické dílny a ještě tančil v Teatro salone italiano v Praze. Když bylo Augustinovi šestnáct let, odjel s baletním mistrem Martinim do Kristianie, což je dnešní Oslo, kde vystupoval v Loisettově cirkuse. Posléze se vrací do Prahy a v letech 1878 - 1881 působí jako sólista ve Stavovském divadle. Zde nadaný tanečník zaujal tanečnici Mrs. Aeney. Navázali spolupráci a Augustin Berger podnikl spolu s Mrs. Aeney a její společností turné po Francii, španělsku a Itálii. Zpět do vlasti se vrací roku 1883 a získává angažmá jako sólista ve znovuotevřeném Národním divadle /po požáru/. Po dlouhá léta byl Augustin jediným sólistou baletu a taktéž jeho jediným choreografem. Tehdy také na jeho popud přichází do Národního divadla italská primabalerína Giulietta Paltrinieri - nar. roku 1866. Nezůstalo jen u pracovního vztahu s Augustinem Bergerem a oba mladí lidé se do sebe zamilovali. Giulietta se za Augustina provdala a brzy po svatbě přišla na svět Božena, dcera Augustina a Giulietty. Bohužel manželské štěstí netrvá dlouho. Dne 28. listopadu roku 1889 umírá Giulietta na tuberkolózu. Následně se pro Augustina stává hlavním světem jeho práce, v níž zapomíná na bolest způsobenou ztrátou své ženy. Spolupracuje s krajankou své choti, další italskou primabalerínou Enrichettou Grimaldi, vede baletní školu, v níž odchová pro Národní divadlo mnoho budoucích baletních sólistek. V choreografii Augustina Bergera se začínají na jevišti Národního divadla objevovat i významné taneční tituly, jako byly např. "Giselle", "Sylvie", "Labutí jezero", "Coppeélia" atd. Později přišly na řadu i výpravné baletní féerie, kam náleží např. "Excelsior", který se hrál plných 14 let a dosáhl na tehdejší dobu velmi neuvěřitelných sto sedmdesáti repríz. Roku 1900 odchází Augustin Berger do Drážďán, kde zůstává deset let. Působí zde jako baletní mistr a choreograf. Posléze následují ještě dva roky ve Varšavě a roku 1912 se vrací zpět do Čech a opět začíná pracovat jako baletní mistr a choreograf v Národním divadle. Je mu již více než 50 let, avšak stále tančí velké role. Roku 1923 dokonce získává angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku a tady zůstává devět let. Roku 1932 se však vrací zpět do Prahy kvůli nemoci. Se světem filmu přišel Augustin Berger do kontaktu dvakrát. Poprvé hraje roku 1919 v nedochovaném dramatickém snímku SNĚŽENKA Z TATER. Podruhé pak roku 1923, těsně před ochodem do New Yorku, ztvárnil hlavní roli v komedii ÚNOS BANKÉŘE FUXE. O svých baletních zkušenostech napsal Augustin Berger knihu „Paměti“ ve spolupráci s Ladislavem Hájkem, která je cenným svědectvím o vývoji evropského baletu. Vyšla celkem ve třech vydáních – r. 1942, 1943 a 1944. Konec života prožil Augustin Berger ve společnosti své druhé manželky – byla jí polská tanečnice Staša Paszkowská. Zemřel dne 1. června roku 1945 v Praze a je pochován na Olšanských hřbitovech. Bergerův vnuk Jaroslav Berger (1916 – 1983) šel v dědových stopách a působil též jako baletní sólista na naší národní scéně. ZDROJ: Benešová, Z. a Straková, P.: Busty v Národním divadle, vydalo Národní divadlo, r. 2009, 1. vyd., ISBN: 978-80-7258-331-7