Ken Russell

Režisér, scenárista a herec Ken Russell představuje už léta jednu ze špiček anglické kinematografie a jeho jméno bývá řazen mezi přední světové filmaře. Narodil se jako Henry Kenneth Alfred Russell v britském Southamptonu a mládí měl bouřlivé a pestré. Vystudoval námořní školu, poté sloužil tři roky u letectva. Po tvrdém vojenském životě prošel nerůznější svobodná povolání: byl tanečníkem, choreografem, hercem a nakonec fotografem. Od fotografie byl už pak jen krůček k dokumentaristice. V letech 1957-1958 natočil tři krátké amatérské filmy – Amélie a Anděl (Amelia and the Angel), „Peep Show“ a „Lourdes“ (Lourdy), na jejichž základě byl přijat do britské televize, kde natočil více než 30 dokumentů, kratších i delších snímků o básnících, hercích, spisovatelích a hudebnících. V nich převládají snímky o hudebních skladatelích, v nichž Russell prokazuje svůj velmi úzký vztah k hudbě. Jsou to dokumentární snímky „ELGAR“ (1962), „BARTOK“ (1964), „THE DEBUSSY FILM“ (1965), portrét skladatele filmové hudby Georese Deleruea „NESTŘÍLEJTE NA SKLADATELE“ (Don‘t Shoot the Composer, 1966), „SONG OF SUMMER: FREDERICK DELIUS“ (1968) o slepém skladateli Fredericku Deliusovi, „A HOUSE IN BAYSWATER: PROKOFIEV“ (1968), televizní seriál o Richardu Straussovi „TANEC SEDMI ZÁVOJŮ“ (Dance of the Seven Veils, 1970), podílel se na slavném projektu Árie (Aria, 1987), v němž významní režiséři obrazově ztvárnili po jedné ze světově proslulých operních árií, z celovečerních pak „Milovníci hudby“ (The Music Lovers, 1970) - kontroverzní životopis Petra Iljiče Čajkovského, „Mahler“ (1974) - osobitě pojatý film o rakouském skladateli Gustavu Mahlerovi, „Lisztomania“ (1975) - kontroverzní životopis skladatele Ference Liszta, němž si zahrál roli papeže Pia IX. Ringo Starr, „MÉPHISTOPHÉLÉS“ (1989) - moderní interpretace opery Arriga Boita, „ANDREW LLOYD WEBBER: THE PREMIERE COLLECTION ENCORE“ (1992), „THE MYSTERY OF DR MARTINU“ (1993) o českém skladateli Bohuslavu Martinů, “CLASSIC WIDOWS“ (1995) - hold čtyřem anglickým skladatelům, dále studie o anglických lidových písních „KEN RUSSELL 'IN SEARCH OF THE ENGLISH FOLK SONG'“ (1997), nový dokument o Elgarovi „ELGAR: FANTASY OF A COMPOSER ON A BICYCLE“ (2002) a sbírka hudebních videí v „SARAH BRIGHTMAN: DIVA“ (2006). Z ostatních životopisných snímků natočil např.: „SCOTTISH PAINTERS“ (1959), ve kterém sleduje práci skotských malířů MacBryde Roberta a Roberta Colquhouna; „ALWAYS ON SUNDAY“ (1965) o francouzském malíři Henri „Celníku“ Rousseau; „DANTOVO PEKLO“ (Dante's Inferno, 1967), dokument o životě básníka a malíře Dante Gabriela Rossettiho; životopis světově proslulé tanečnice Isadory Duncanové „THE BIGGEST DANCER ON THE WORLD“ (1966); dvoudílný biografický film „OBLAKA SLÁVY“ (Clouds of Glory: The Rime of the Ancient Mariner a William and Dorothy, 1978) o životě anglických básníků Wordswortha a Coleridge. Z tvorby Kena Russella pro kina byla prvním filmem komedie Po francouzsku (French Dressing, 1963) o francouzské starletce, která má pozvednout lázeňský ruch v malém anglickém přímořském městečku a drama „Mozek za miliardu dolarů“ (Billion Dollar Brain, 1967) podle špionážního románu Lena Deighota. Již tyto snímky napověděly, že do britské kinematografie vstoupila svérázná a nevšední osobnost, v níž se snoubí vášeň pro film s extravagancí. Russell provokoval a provokuje snad každým ze svých filmů svou otevřeností v otázce sexu i temných stránek lidské duše, ale i proklamací lidské svobody. Uvolnění cenzurního kódu v otázkách erotiky a sexu zaměřilo pak jeho zájmy novým směrem. V roce 1969 zaujal nekonformní adaptací románu D.H.Lawrence „Zamilované ženy“ (Women in Love) o dvou Angličankách z provinčního města, vyžívajících se v erotických dobrodružstvích. Dalšími filmy, které natočil, byly: „Ďáblové“ (The Devils, 1971) - exhibicionistické drama z Francie 17. století o masové hysterii v ženském klášteře, jejíž obětí se stane mladý církevní hodnostář; “Kamarád" (The Boy Friend, 1971) - hudební komedie inspirovaná filmy hollywoodského choreografa Busbyho Berkeleye a stylizovanou do počátku třicátých let s londýnskou modelkou Twiggy, která získala za hlavní roli dva Zlaté glóby, jako nejlepší herečka v komedii a nadějný nováček; „Divoký Mesiáš“ (Savage Messiah, 1972) - životní příběh o neklidném soužití mladého francouzského sochaře Henriho Gaudiera se stárnoucí polskou bohémkou Sophií Brzeskou z let před 1. svět. válkou; „Tommy“ (1975) - filmová verze rockové opery Who Tommy; „Valentino“ (1977) - portrét věnovaný idolu filmového plátna 20. let; „Mutace“ (Altered States /Mimo realitu/Změna stavu, 1980) - adaptace sci-fi románu Paddyho Chayefského s debutujícím Williamem Hurtem; „Zločiny z vášně“ (Crimes of Passion,1984) – drama módní návrhářky, z níž se v noci stává luxusní prostitutka; „GOTHIC – NOC HRŮZY“ (GHOTIC, 1986) - horor, který líčí památnou noc ve švýcarské vile lorda Byrona, během níž se Mary Shelleyová inspirovala k napsání románu Frankenstein; „Poslední tanec Salome“ (Salome‘s Last Dance, 1988) - adaptace zakázané hry Oscara Wildea; „Doupě bílého červa“ (The Lair of the White Worm, 1988) – upírský horor; „Duha“ (The Rainbow, 1989) - přepis románu D.H.Lawrence, jímž se pokusil navázat na úspěch Žen milujících; Děvka (Whore, 1991) - drama odhalující degradaci sexu a lidství vůbec v hořké a drsné výpovědi ženy těžce zkoušené životem. "Zajatci cti" (Prisoner of Honor, 1991 TV) - působivé drama o tzv. Dreyfussově aféře Z další tvorby: Lady Chatterleyová ("Lady Chatterley", 1993) – čtyřdílná televizní adaptace románu D.H.Lawrence; „Pejskaři“ (Dogboys, 1998 TV) - napínavá podívaná o podivné zábavě za vězeňskými zdmi. V současné době pracuje na adaptaci románu Daniela Defoea „Moll Flandersová“ a jako spoluscenárista na životním příběhu slavné operní pěvkyně Marie Callasové, který natáčí Faye Dunawayová pod názvem „Master Class“ (2010). V roce 1989 natočil také svůj autoportrét „BRITISH PICTURE: PORTRAIT OF AN ENFANT TERRIBLE“, do kterého obsadil mimo sebe i 3 ze svých pěti dětí. Ty má se svou první manželkou, kostýmní výtvarnicí Shirley Russellovou, která byla kostymérkou všech jeho filmů až do jejich rozvodu roku 1978. K většině svých filmů si napsal i scénáře, v některých i hrál. Z ostatních významnějších filmových rolích jsme ho mohli vidět ve filmu Ruský dům (The Russia House, 1990) a jako reverenda v televizním filmu podle románu Agathy Christie Slečna Marplová: Není kouře bez ohýnku (2006). Od roku 2004 byl Russell hostujícím profesorem na filmové škole v Newportu a od roku 2008 působí na univerzitě v Southamptonu. Za svou tvorbu byl v roce 1971 nominován na Zlatý glóbus i Oscara za režii filmu Zamilované ženy (1969), je držitelem 7 dalších cen (např. od Svazu scenáristů Velké Británie, Národního svazu italských novinářů, ceny NBR a ceny za přínos světové kinematografii z MFF v Palići) a 9 dalších nominací. Zpracováno ze zdrojů: ČFÚ: 666 profilů zahraničních režisérů, ABC světových režisérů, Filmový přehled, us.imdb ad.