Zucchero

Dne 25. září roku 1955 se v severoitalském městě Reggio nell´Emilia narodil Adelmo Fornaciari italský rockový zpěvák a skladatel, který je je známý nejen v Itálii, pod uměleckým jménem Zucchero Fornaciari nebo také jen jako Zucchero. Své dětství a dospívání prožil v toskánském přímořském letovisku Forte dei Marmi. Již jako patnáctiletý v roce 1970 nastartoval svou hudební kariéru, když se postupně stal členem několika takřka neznámých a dnes již zapomenutých hudebních skupiny. Významnější krok správným směrem udělal Zucchero v roce 1981, kdy hrál a zpíval ve formaci Taxi na hudebním festivalu Castrocaro . V roce 1982 se jako nadějný zpěvák prosadil na Festivalu Sanremo s písní Una notte che vola via a o rok později zazpíval na festivalu ve Fiori skladbu Nuvola a vydal své první album Un po' di Zucchero s poměrně průměrným ohlasem. V roce 1984 se vydal na zkušenou do Kalifornie, kde spolupracoval s italským producentem Corradem Rusticim na albu Donne, které vyšlo v roce 1985. Zcela nečekaně se titulní píseň Donne se stala v Itálii úspěšným hitem. Zucchero prorazil zejména po vydání alba Blue´s v roce 1988, které se stalo nejprodávanější nahrávkou v historii italské populární hudby. Jméno Zucchero se v následujícím roce prosazuje i v dalších evropských zemích. Hudební kvality, které spočívají nejen v rytmu a melodii, ale zejména v emočním náboji a osobě interpreta Zucchera, dokladují písně Con Le Mani, Solo una sana, a především Senza una Donna, kterou nazpíval s Paulem Youngem. V této době se prosadil i jako skladatel. Na následujícím turné již zpíval s Joe Cockerem, Rayem Charlesem aj. Hity Diamante, Il Mare a Wanderful World zazářily naplno v Zuccherově dalším úspěšném albu Oro incenso e birra, které vydal v roce 1989 v Memphisu. K Zuccherovu hlasu se na albu připojil Eric Clapton a Rufus Thomas, což se odrazilo na jeho celosvětovém úspěchu. Zucchero se vrací v roce 1990 do Evropy a své písně přezpíval do anglických textů. Nejslavnější skladbu Senza una Donna /Bez ženy/ zpívá s výborným Paulem Youngem. Mimořádně úspěšné je album Zu & Co, vydané v roce 2004, které shrnuje Zuccherovy písně nahrané v letech 1991 až 1993 se slavnými zpěváky Stingem, Luciano Pavarottim, Eltonem Johnem, Brianem Mayem, aj. V roce 1992 vystoupil se skupinou Queen na koncertu věnovaném vzpomínce na zesnulého Freddiho Mercuryho a zazpíval zde píseň Las Palabras de Amor. V roce 1991 vydal své první živé album Live at the Kremlin z moskevského konceretu. V roce 1994 si jako jediný evropský zpěvák zazpíval na koncertu uspořádaném k 25. výročí Festivalu ve Woodstocku. Počínaje rokem 1992 a albem Miserere, jsou jeho alba bez výjimky úspěšná. V roce 1995 vydal album Spirito DiVino, obsahující hity Il Volo, Papa perché? a X colpa di chi aj. Zuccherova alba jsou předmětem stále rostoucího zájmu a obsahují převážně jeho původní skladby, např.: Bluesugar /1998/; Overdose d'amore the ballads /1999/; Bluesugar & Whitechristmas /1999/;Shake/2001/; Zu & Co /2004/; Fly /2006/ aj. V květnu roku 2004 Zucchero se představil v duetech se svými přáteli v londýnském Royal Albert Hall, mezi kterými byli Eric Clapton, Solomon Burke, Tina Arena, Brian May, Dolores O´Riordan, Cheb Mami, Luciano Pavarotti a dal. Symbolicky byly připomenuty osobnosti jazzu a blues-Miles Davis a John Lee Hooker. Jak moskevský koncert, tak koncert v londýnském Royal Albert Hall byly vydána na DVD, jako i další DVD z jarního evropského turné All the Best Tour v roce 2008. Zucchero má i své příznivce v České republice, kde také několikrát koncertoval. Erkul