Ladislav Kolda

Vedoucí filmové výroby (filmový producent). Ladislav Kolda se narodil do rodiny, která představovala ekonomické i kulturní zázemí, jež se nutně promítalo i na jeho osudech (maminka pocházející z tehdejšího Slovácka a tatínek úspěšný brněnský obchodník). Brno, které před první světovou válkou představovalo předměstí nepříliš vzdálené metropole říše – Vídně, po roce 1918 prodělávalo kulturní i ekonomický vzestup (Výsledkem byla Výstava o současné kultuře v roce 1928). Otec orientoval Ladislava Koldu na profesní dráhu obchodníka a výsledkem bylo studium na brněnské obchodní škole, kterou Ladislav Kolda absolvoval ve dvacátých letech. Rok 1928 byl však i zlomem pro rozvoj moravské metropole, přestože výstava byla objevujícím a přelomovým činem z hlediska desetiletého rozvoje mladého státu, zbyly po ní nemalé dluhy, které se musely postupně umořovat. Ladislav Kolda v této době odešel do Prahy, kde se pohyboval v prostředí divadla Vlasty Buriána. Úspěch C&k Polní maršálek vyvolal poptávku po natočení dalších filmů s králem českých komiků v hlavní roli. Role produkčního či vedoucího výroby představovala velmi rizikovou pozici na počátku třicátých let, protože zájmem investora bylo natočit film v co nejkratším termínu a s minimálními náklady. Z tohoto hlediska Ladislav Kolda při natáčení filmů Vlasty Buriána obstál i když oba filmy, které produkoval nedosáhly úspěchu již zmiňovaného C&k Polní maršálka. V letech 1931-1933 do filmového průmyslu vstupuje mladá generace producentů (A.Fencl, J.Schmitt, L.Kolda aj.), kteří se nebojí riskovat a snaží se podpořit nezávislou filmovou tvorbu v Československu. Ladislav Kolda Jako nezávislý producent spolufinancoval umělecké filmové projekty kameramana Alexandra Hackenstchmieda a režiséra Karla Plicky. Ukázalo se, že podpora nezávislé umělecké tvorby je finančně drahá záležitost a tak Ladislovi Koldovi vznikly závazky, se kterými bylo nutno se vypořádat. Na konci roku 1934 přišla nabídka od A.J.Bati, aby napomohl při založení filmového studia orientovaného na reklamní, výukové a krátkometrážní dokumentární filmy. Nastalo období rozvoje zlínské filmové tvorby, za kterou byl Ladislav Kolda zodpovědný jako vedoucí výroby. Ladislav Kolda byl člověk, který měl jednu zvláštní vlastnost – dovedl k sobě si vybrat lidi nadané talentem a výraznou kreativitou (takovými byli např. A. Hackenstchmied, E. Klos, paní Hermína Týrlová, pan profesor J.Bouček aj.). Role filmového Zlína vzrůstala a v roce 1938 to vypadalo tak, že A.B. Barrandov vyrůstá důstojná konkurence. Obsazením Čech a Moravy v březnu 1939 však tuto potencionální možnost vyloučila. Cílem Ladislava Koldy se takto stalo udržení filmové výroby ve Zlíně a zajistit budoucnost i těm, kteří museli opustit hostivařské filmové ateliéry. V roce 1939 se Ladislav Kolda stal členem Filmového poradního sboru při ministerstvu průmyslu a živnosti a v roce 1940 zastupoval ve Filmovém poradním sboru Svaz filmového průmyslu. Zlínští filmaři také stáli za myšlenou uspořádat národní filmovou přehlídku – kterými se staly Filmové žně uspořádané v roce 1940 a 1941. Zostřující situace v roce 1941 včetně podřízení (BAPOZU) německé okupační správě vedl k tomu, že Ladislav Kolda na další činnost ve Filmové poradním sboru rezignoval. Neměli bychom však opominout velký podíl Ladislava Koldy při vzniku českého loutkového animovaného filmu. (Stejně velká byla role filmového teoretika a kritika Karla Smrže). Ladislav Kolda se nebál riskovat a poskytnul zajištění a zázemí pro tvorbu paní Hermíny Týrlové, Karla Zemana aj. V letech 1943-1944 byl intervenován a zlínské filmové ateliéry vedl pan profesor J. Bouček. Po roce 1945 se stal ředitelem státní výrobny filmů a v této funkci setrval do prosince 1947. Od ledna 1948 se stal zástupcem Československa v organizaci UNESCO v Paříži (zde sehrál velmi pozitivní roli, protože nadále spolupracoval s režisérem Alexandrem Hackenstschmiedem či manželi Dodalovými, ale při propagaci československé filmové tvorby při zasedáních OSN v New Yorku, kde byl např. delegátům promítnut animovaný film ,,Atom”. Od roku 1950 byl pracovníkem sekretariátu OSN v New Yorku. V emigraci od roku v USA se zabýval literaturou – vydával exilové autory, uspořádal několik sborníků českých exilových básníků a založil edici Moravian Library. Ladislav Kolda patřil mezi nejkreativnější filmové producenty v předválečném Českoslovenaku a za jeho trpělivou práci mu patří náš dík.. Periodika: Filmový Kurýr 1939-1941. Zlín – 1939-1942. Cíl – 1947. Literatura: Český hraný film I.1896-1930. NFA, Praha: 1995. Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998. Havelka, Jiří.: Čs. Filmové hospodářství. V. Filmový tisk a filmová literatura. SPN, Praha: 1962. Horák, A.: Světla a stíny zlínského filmu. Lípa, Vizovice: 2002 Zach, A.: Kniha a český exil. 1949-1990. Torst, Praha: 1995.