Rita Pavone

Rozhodně se nedá říci, že by v mládí byla krásná, přesto Rita Pavone svým temperamentem a rozpustilým výrazem pobláznila v šedesátých letech celou západní Evropu, jako zpěvačka prorazila i v Americe a není nijak zvláštní, že k pěveckým úspěchům dočasně připojila i kariéru filmové herečky. Rita Pavone pochází z Turína a první profesionální zkušenosti získala účinkováním na divadelním jevišti Teatro Alfieri v roce 1959. Následovaly první pokusy o dráhu zpěvačky, zatím jen v regionálním měřítku v severní Itálii. Výrazněji se prosadila až vítězstvím v pěvecké soutěži v Ariccii v roce 1962. Zakladatelem tohoto písňového festivalu byl zpěvák a hudební producent Teddy Reno (*1926), který se stal Ritiným manažerem a v roce 1968 se s ní oženil. Po podepsání smlouvy s nahrávací společností RCA Italia začala Rita Pavone zásobovat publikum řadou hitů a její hvězda stoupala. Kromě písní z domácí produkce (La partita di pallone, Sul cucuzzolo) zpívala i italské verze amerických hitů (Datemi un martello). Její popularitu navýšil televizní seriál režisérky Liny Wertmüller IL GIORNALINO DI GIAN BURRASCA (1964-1965), jehož byla hlavní hvězdou a odtud také pochází další velký hit Viva la pappa col pomodoro, který Rita Pavone nazpívala v několika jazykových verzích. Tim byl také položen základ k mezinárodní kariéře a její desky vycházely nejen v západní Evropě, ale i v USA a Kanadě. Do USA byla ostatně několikrát pozvána k vystupování. Ve druhé polovině šedesátých let natočila několik filmů a je příznačné, že všechny její hlavní role nesly jméno Rita. Nejprve to byla komedie RITA, DÍVKA Z AMERIKY (Rita, la figlia americana, 1965) se slavným komikem Totò. Se zmíněnou Linou Wertmüller pak natočila dvě muzikálové komedie s hereckým partnerem Giancarlem Gianninim, KOMÁR RITA (Rita la zanzara, 1966) a NEDRÁŽDĚTE KOMÁRA (Non stuzzicate la zanzara, 1967). Díky účasti slavného Terence Hilla je u nás známý westernový muzikál MALÁ RITA (Rita nel West, 1967). Po boku Terence Hilla pak stála ještě ve válečné komedii BLÁZNI VE VÁLCE (La feldmarescialla, 1968). Všechny uvedené filmy měly ve své době slušný ohlas u diváků, v dobovém srovnání se ale jednalo o průměr a jestli z filmů něco přetrvalo, pak jsou to jen právě písně Rity Pavone. V roce 1968 se ve Švýcarsku provdala za Teddyho Rena a měli spolu dva syny, Giorgia a Alessandra. Na festivalu v San Remu v roce 1969 Rita Pavone příliš neuspěla, později se ale prosadila ve Francii, kde v roce 1972 dokonce získala krátké angažmá ve slavné Olympii. Její pěvecké kvality dokládají také písně převzaté z repertoáru Barbry Streisand (Stai con me, Finalmente libera). Zatímco v šedesátých letech vydala deset LP desek, v dalších dekádách je patrný značný útlum, nic to ale nemění na faktu, že Rita Pavone dodnes zůstává ve dvacítce nejprodávanějších italských zpěváků a na svém kontě má přes padesát miliónů prodaných nosičů. Příležitostně stále vystupovala v televizi, objevovala se i na divadelních jevištích. V roce 2013 po více než čtvrtstoletí vydala singl z chystaného alba a v roce 2014 uspořádala turné po Itálii. Přestože je doba velké slávy již minulostí, její nezkrotný temperament je patrný i v jejích posledních vystoupeních na pódiích.