Adéla Pollertová

Sólistka baletu Národního divadla se narodila 7. srpna 1976, v rodině plné významných osobností. Otec Jaroslav, profesor na ČVUT, je trojnásobným mistrem světa ve vodním slalomu. Ve stejném sportu vyhrál bratranec Lukáš olympiádu a bratr Jaroslav se stal třikrát mistrem světa v hlídkách. Praděd Emil byl sólistou opery Národního divadla. Prastrýc Ignác Ullmann byl architektem, který se podílel na stavbě Prozatímního divadla. Sestřenice Klára je herečkou Švandova divadla, a je provdána za herce Ivana Trojana. K baletu ji přivedl nejprve zájem o moderní gymnastiku a sen pětileté dívenky o Zlatovlásce a sama k tomu dodala: "Když mi bylo pět let, tak máma učila na učilišti Spojů, pracoval tam i Vladimír Franz, hudební skladatel, který mě občas hlídal, a já mu namalovala těmi jeho drahými temperami Zlatovlásku," a dodala: "Ten obraz byl příšerný, ale on ho vystavil na své vernisáži ve Valdštejnské zahradě. V tu dobu jsem dělala moderní gymnastiku a potřebovala jsem hudbu na sestavu se švihadlem. Máma ho poprosila a on na to: "Na minutu a půl nebudu mrhat svým talentem. Radši jí jednou napíšu velký balet. A třeba zrovna Zlatovlásku, když mi ji tak hezky namalovala." A stalo se... Později se v patnácti letech na doporučení tatínka jedné z kolegyň gymnastek, který byl profesionálním tanečníkem, dostala na konzervatoř, kde udělala vzhledem k svému věku rozdílové zkoušky, a byla přijata do čtvrtého ročníku Taneční konzervatoře v Praze. Nejprve se musela rozloučit s představou, že bude jednou trenérkou moderní gymnastiky. Začala tím, že překonala poměrně rychle nelehké překážky. Studovala tanec u profesorky Anety Voleské a vypracovala se na sólistku školy, kterou úspěšně reprezentovala na mezinárodní baletní soutěži v americkém Jacksonu a také na soutěži v Brně. Po absolvování konzervatoře byla úspěšná na konkursech do baletního souboru v Drážďanech a Hamburku. Rozhodla se pro angažmá u divadla v Hamburku, jehož soubor patří dlouhodobě k celosvětově nejuznávanějším baletním souborům. Členkou tohoto souboru se stala v roce 1995. V této době již zde jako působil americký choreograf John Neumeier /*1942/. Již jako sboristka dostávala menší sólové role. Zde si ji ruský sólista Radik Zarip vybral jako partnerku do Spící krasavice. Od roku 1998 již byla v souboru sólistkou a dostávala příležitosti v mnoha Neumeierových baletech i v choreografiích jiných autorů. Sama se také později podílela na tvorbě choreografie, zejména u svých rolí. V sezóně 2004-2005 se stala členkou a současně sólistkou baletního souboru Národního divadla v Praze. Hostuje také na světových gala představeních. Studovala taneční vědu na pražské HAMU. V Hamburském baletu se objevila v roli Heleny ve Snu noci svatojánské, Olympie v Dámě s kaméliemi. U Neumeiera vystoupila v jeho choreografických úpravách jako Marie v Louskáčku, jako Phoebe v Jak se vám líbí, jako Julie v baletu Romeo a Julie aj. Jako sólistka Národního divadla tančila velkou sólovou roli – Kláru v baletu Louskáček, Olgu v Oněginovi, hlavní roli v baletu Šipková Růženka a také v baletu Giselle a mnoha dalších. První sezónu po návratu z hamburského angažmá, tančila v choreografii Petra Zusky hlavní roli v brněnském Národním divadle v baletu D.M.J. 1953-1977, a byla za tento svůj výkon zařazena do širší nominace na cenu Thálie 2004. Balet Zlatovláska s hudbou Vladimíra Franze byl vytvořen přímo pro Adélu Pollertovou. Počátkem roku 2009 byl balet Zlatovláska vydán na DVD s Adélou Pollertovou v hlavní roli. Dosavadním vrcholem působení v Národním divadle se stala její role Julie v Romeovi a Julii, za kterou byla oceněná Cenou Thálie 2006, a romantická postava Sylphidy z baletu dánského choreografa Augusta Bournonvilla La Sylphide, za kterou získala Cenu Komerční banky pro rok 2008. V dubnu 2009 převzala na scéně Národního divadla ocenění Philip Morris Ballet Flower Award, udělenou za mimořádný výkon v oblasti klasického baletu. Erkul