Vlastimil Rada

Český malíř, grafik, ilustrátor a prozaik Vlastimil Rada se narodil 5. 4. 1895 v Českých Budějovicích. V letech 1912 - 1919 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Maxe Švabinského, Jana Preislera a Jana Štursy. Již od roku 1913 byl členem Umělecké besedy, v níž se stal po vzniku Československa předním teoretikem a výtvarníkem. Krátce,( v letech 1918 – 1920) byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Svojí tvorbou navazoval hlavně na tradiční českou krajinomalbu. Jeho obrazy charakterizuje temný kolorit (tak zvaná černá perioda) a poněkud archaizující až primitivní ráz (Lopota, 1920; Krajina s Donem Quijotem, 1921-22; další varianty Poutníka). Teprve ve druhé polovině 20. let se jeho malba projasnila, stala se více lyrickou, i když dramatický tón nezmizel (Krajina s potokem, 1926). V. Rada se však proslavil hlavně ilustrační činností, které se věnoval po celé své tvůrčí období. Zde si vytvořil osobitý styl kresby. Rád ilustroval klasickou humoristickou literaturu (Dickensovu Kroniku Pickwickova klubu, dílo Saltykova-Ščedrina atd.), ale i českou klasiku (Neruda, Erben, Jirásek); kresbami a karikaturami přispíval rovněž do mnoha časopisů. Samostatnou kapitolu tvoří jeho spolupráce a dlouholeté přátelství s humoristou Jaroslavem Žákem, jehož knížky, zkoumající nejen "hlubiny študácké duše", ilustroval, ale také byl u řady z nich spoluautorem (Bohatýrská trilogie 1959). O Radových vysokých mravních kvalitách svědčí i skutečnost, že za okupace vydal pod svým jménem (třebaže prozrazení znamenalo přinejmenším koncentrák) Poláčkův román Hostinec U kamenného stolu, který rovněž ilustroval. Autorský honorář přitom samozřejmě odevzdal pravému autorovi, pro něhož to byl jediný zdroj peněz, neboť jako Žid publikovat nesměl. Román byl dokonce ještě během války zfilmován, do kin však dorazil až několik let po ní - roku 1949. Po roce 1945 byl V. Rada jmenován profesorem Akademie a v této funkci setrval až do konce svého života. Roku 1958 obdržel titul národního umělce. Čtyři roky nato, 22. 12. 1962, V. Rada umírá.