George Bernard Shaw

1/ DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ Irský spisovatel, dramatik a esejista, Geogre Bernard Shaw, se narodil v Dublinu 26. července roku 1856 do chudé protestantské rodiny obchodníka s obilím. Vzhledem k otcově alkoholismu se brzy musel G. B. Shaw postarat. Pracovat začal v 15ti letech a mj. vykonával i práci úřednickou. Georgova matka svého manžela alkoholika později opustila. Roku 1873 odjela se svým učitelem hudby do Londýna. Milovala hudbu a podporovala synovy umělecké sklony. Ona sama zpěv vyučovala. Roku 1876 její syn rovněž přijel do Anglie, kde si v knihovně Britského muzea začal rozšiřovat své vzdělání. 2/ POLITICKÁ A LITERÁRNÍ ČINNOST Není bez zajímavosti, že politické smýšlení G. B. Shawa bylo socialisticky orientované. Na rozdíl však od Marxe, který razil nastolení socialismu formou revolučního boje, Shaw a jeho přátelé, s nimiž v Londýně konzultoval politické otázky, byli pro vítězství socialismu cestou diplomatickou a bez násilí. V pozdějších letech, již ve 20. století, podnikl G. B. Shaw několik cest do Sovětského svazu a také do USA, kde se stal terčem kritiky za své „prosovětské“ cítění a šíření myšlenky znárodnit americký průmysl. Většího úspěchu nežli v politice, našel na poli literárním. Svou literární dráhu zahájil články od hudbě, jimiž přispíval do časopisu THE HORNET. Později začal psát také divadelní a hudební recenze. Nejvýznamnější je však jeho dílo dramatické, v němž nechybí humor a vtip. I když G. B. Shaw kritizuje měšťáckou společnost ve svých dramatech, odsuzuje pokrytectví a militarismus, přesto jeho dílům nechybí určitý nadhled a s vkusem vetkaná ironie. Nejpopulárnější dramatické dílo vzniklo roku 1912 a nese název PYGMALIÓN. 2.A/ PYGMALIÓN - tématicky navazuje na známé Ovidiovy Proměny. V tomto vrcholném antickém díle je zpracována báje, v níž sochař Pygmalión vytvoří sochu krásné dívky, do níž se ovšem sám zamiluje. Jeho láska v dívce za pomoci bohyně Afrodity vzbudí život. Tento námět přenáší G. B. Shaw do své současnosti. Profesor fonetiky uzavře sázku se svým přítelem, že z pouliční prodavačky květin učiní dámu a to nejenom dámu svým vzhledem, ale také chováním a mluvou. Působením prostředí se opravdu z dívky Lízy stane někdo úplně jiný a svým vystupováním zcela okouzluje své okolí. Každý nezasvěcený pozorovatel nabývá dojmu, že Líza je urozeného původu. Ale nastávají komplikace, neboť Líza se nemůže již vrátit do prostředí, z kterého vzešla. Profesor o ni bohužel již zájem nejeví. Líza dává nakonec přednost lásce chudého mladíka. Teprve tehdy si profesor uvědomuje, že Lízu ztrácí a že ji vlastně zatracoval tím, že již nemůže ve svém novém prostředí být. 2.B/ SVATÁ JANA - v tomto případě se jedná o tragédii, jež pojednává o francouzské národní hrdince Janě z Arcu. Jana se ve válce mezi Francií a Anglií v 15. století postavila do čela francouzských vojsk. Této dívce byla vnuknuta myšlenka, že osvobodí zemi od nepřátel a uvede opět na trůn francouzského krále. Byla však zajata Angličany a následně popravena. Epilog hry přenáší diváky do vzdáleného času, kde shromažďuje všechny účastníky hry. Zde je Jana z Arcu rehabilitována a dokonce prohlášena církví za svatou. Autor hlavní hrdinku podává jako prostou dívku, jenž se mění v moderní ženu s odvážným charakterem. Dramatická díla a celková literární činnost byla skutečně významnou součástí života G. B. Shawa. Poselství jeho her přináší v mnohých případech úctu k historii a vyzdvižení významu některých skutečných historických postav. V roce 1925 zcela právem obdržel G. B. Shaw Nobelovu cenu za literaturu. 3/ SOUKROMÍ George Bernard Shaw se oženil roku 1898 s Charlottou Payne -Townsendovou. Jejich manželství – ač bezdětné – bylo poměrně poklidné a šťastné, byť poznamenané krátkou aférkou Georgovou s herečkou Stellou Campbellovou. Manželé Shawovi se roku 1906 přestěhovali na venkov do střední Anglie. Milovaná Charlotte zemřela roku 1943, G. B. Shaw se z její smrti pak již nevzpamatoval a o sedm let později svou manželku do nebe taktéž následoval. Zemřel 2. listopadu 1950 na svém sídle na anglickém venkově. Zpracováno s využitím těchto zdrojů: BALAJKA, B. Přehledné dějiny literatury I., Státní pedagogické nakladatelství, rok 1994, Praha Česká verze internetové encyklopedie „WIKIPEDIA“