Karel Schulz

Spisovatel, novinář a publicista. Malinká kapitolka psaní o českém hraném filmu. Karel Schulz je znám především jako autor románu ,,Kámen a bolest”, kterým se zapsal do české literatury. Umělecké rodinné zázemí – maminka J. Mařáková – sestra operní hvězdy Jana Mařáka a otec Ivan Schulz - překladatel severských autorů představovali rodinné zázemí, které Karla směřovalo na uměleckou dráhu. Karel Schulz maturoval v roce vzniku první republiky (1918) a jak tomu bylo v dobrých rodinách začal studovat práva, která však nedokončil. Důvodů k dostudování bylo mnoho, ale umění a touha prosadit se jako spisovatel zvítězily. Byla zde setkání s uměleckým sdružením Devětsil, se kterým se Karel Schulz rozešel nadvakrát (v Praze v roce 1924 a v Brně v roce 1926). V tomto roce Karel Schulz z finančních důvodů byl nucen zanechat studií a přijal nabídku redakce Lidových novin, aby s nimi spolupracoval jako divadelní a filmový externista. Protože se pohyboval v okruhu lidí, kteří se zabývali divadlem i filmem (E. F. Burian, J. Frejka), nemůžeme se divit tomu, že patřil do širšího okruhu příznivců klubu ,,Za nový film”. Generaci roku ,,1927” výrazně ovlivnil nástup druhé vlny francouzské avantgardy, která byla spojena s filmovou tvorbou. Role zprostředkovatele se tehdy ujala majitelka časopisu Filmový Svět –Zdena Smolová resp. herečka Zet Molas. Také sem Karel Schulz psal své první články o filmu. Jeho recenze věnované českému filmu nalezneme na stránkách Lidových novin v letech 1926 a 1927, kdy filmovou tvorbu pilně sledoval. Hlavní náplní však pro Karla Schulze byla divadelní tvorba (v roce 1926 krátce spolupracoval s divadlem Dada). Z filmů, které Karel Schulz recenzoval, byla nejhodnotnějším ,,Kreutzerova sonáta”, jakým způsobem zpracování, tak především námětově. Jeho kniha Sever-Jih-Západ-Východ v sobě nesla prvky tvorby Devětsilu a takto se svojí optikou přiblížila filmovému obrazu, jak ho tehdy zachycoval kinematograf. Uchvácení filmem tehdy vidíme ve tvorbě např. - Vitězslava Nezvala, Artuše Černíka nebo jiných autorů z okruhu Devětsilu. Konverze Karla Schulze v roce 1927 znamenala, že do svého rodného města navrátil v roce 1930 a v roce 1930 se stal redaktorem katolických Lidových listů. Působil jako parlamentní dopisovatel a od roku 1935 se stal hlavním redaktorem deníku Národní politika. Za války napsal své vrcholné literární dílo – Kámen a bolest – věnované geniálnímu sochaři a malíři Michelangelovi Buonarrotimu. Šifra: Schz, schz. (Lidové Noviny, K.S., KSchz, -Lidové listy). Bibliografie: Schz. [Schulz Karel]. Válečné tajnosti pražské. Lidové noviny, 25.6. 1926, č- 320, s. 4. [rec.]. In:Český hraný film I, 1890-1930, Film, č. 339. – Válečné tajnosti pražské. Schz. [Schulz Karel]. Nový český film. Lidové noviny 7.9.1926., č.452, s.4. [rec.]. In:Český hraný film I, 1890-1930, Film, č. 171 – Mořská panna. Schz. [Schulz Karel]. Ŕína. Lidové noviny 9.10. 1926, č.5.11, s. 4. [rec.]. In:Český hraný film I, 1890-1930,Film, č. 280. Schz. [Schulz Karel]. Nový český film. Lidové noviny 23.10. 1926, č. 537, s. 4. [rec.]. In:Český hraný film I, 1890-1930, Film, č. 148 – Láska Kačenky Strnadové. Schz. [Schulz Karel]. Velbloud uchem jehly. Lidové noviny, 13.11. 1926, č. 572, s. 4. [rec]. In:Český hraný film I, 1890-1930, Film, č. 345. Schz. [Schulz Karel]. Kreutzerova sonáta. Lidové noviny 20.11.1926, č. 585, s. 4. [rec.]. In:Český hraný film I, 1890-1930, Film, č. 137 – Kreutzerova sonáta. Schz. [Schulz Karel]. Román o hloupém Honzovi. Lidové noviny, 11.12. 1926, In:Český hraný film I, 1890-1930,Film, č. 272 – Román hloupého Honzy. Periodika: Filmový svět – 1922-1928. Lidové noviny. 1926-1927. Lidové listy. 1930-1934. Národní politika 1935-1942. Literatura: Český hraný film I. 1896-1930. NFA, Praha: 1995. Kunc, J.: Kdy zemřeli..? Národní knihovna Praha: 1962, s. 240.