Marta Roszkopfová

Není mnoho divadel v České republice, která nespolupracovala s jevištní a kostýmní výtvarnicí Martou Roszkopfovou, jež i se svým talentem přišla na svět v Žilině 16. prosince roku 1947. Po střední škole se rozhodla jednak z lásky k divadlu, ale i výtvarnému umění ke studiu na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Studium v letech 1968 až 1973 absolvovala v ateliéru profesorů Vychodila a Purkyňové na katedře scénografie. Další část své profesní přípravy absolvovala na Akademii sztuk pieknych ve Varšavě v letech 1973 až 1974 u profesorů J.Szajny a Z. Strzeleckého. Od roku 1973 se podílela jako jevištní a kostýmní výtvarnice na divadelních představeních realizovaných v ostravském Divadle Petra Bezruče, Národním divadle moravskoslezském, Národním divadle Brno, Národním divadlem Praha, Moravským divadlem Olomouc, Komorné scénou Aréna Ostrava, Těšínským divadlem, Jihočeským divadlem České Budějovice a dal. Typickým pro její výtvarný podíl na divadelních realizacích je nedělitelná jednota mezi scénou a kostýmy. Převážnou část svých výrazových prostředků jí dává uvolněné využití barev bez jakéhokoliv předsudku pro možné zapojení jak do charakteru scény, tak i postav. Mezi její úspěšné realizace patří např. Tylova Drahomíra a její synové /1980/; Shakespearův Hamlet /1984/; Gogolův Revizor /1987/; Millerovy Čarodějky ze Salemu /1989/; Havlova Asanace /1990/; O´Neillova Cesta dlouhého dne do noci /1995/; Ibsenův Nepřítel lidu /1999/; Gorinovy Královské hry /2001/; Shakespearova Komedie omylů /2002/ a dal. Mezi režiséry, kteří patří mezi její nejčastější spolupracovníky je nutno počítat např.: J. Janíka, Z. Kaloče, M. Krobota, L. Engelovou, J. Klimszu a další. Pravidelně se zúčastňovala od roku 1969 Pražského Quadriennale a opavských výstav české scénografie. Za svou činnost byla opakovaně oceněná zlatou medailí na Triennale jevištního a kostýmního výtvarnictví v Novém Sadu v letech 1981, 1984 a 1988. Erkul