Ladislav Fikar

Samotín u Žďáru na Moravě je malá osada, tiché místo, kde se 29.6.1920 narodil budoucí básník, překladatel, redaktor a dramaturg, Ladislav Fikar. V rodině malorolníka nebylo mnoho finančích prostředků , ale i přesto mohl Ladislav Fikar studovat a maturovat v roce 1941 na gymnáziu v Havlíčkově Brodě. Po maturitě pracoval jako kancelářský praktikant a účetní. Po válce v období 1945 až 1948 studoval estetiku a srovnávací dějiny literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a souběžně do roku 1947 pracoval jako divadelní referent v Mladé frontě. Od roku 1947 se stal redaktorem nakladatelství Fr. Borový, které bylo přeměněno po roce 1948 na nakladatelství Československý spisovatel. Od roku 1952 byl Fikar jeho šéfredaktorem a v roce 1956 i ředitelem. V roce 1959 byl Ladislav Fikar odvolán z pozice ředitele nakladatelství Československý spisovatel s tím, že tak děje z důvodů rozsáhlých kádrových změn. Ve skutečnosti vše směřovalo k přibrždění svobodnější vydavatelské činnosti. Ladislav Fikar nalezl své další uplatnění u Československého státního filmu, kam v roce 1960 odešel a za krátkou dobu se stal vedoucím dramaturgem jedné z tvůrčích skupin. V průběhu šedesátých let se výrazně zasloužil o vznik řady významných filmových děl, dnes označovaných jako tzv. nová vlna československého filmu. V letech 1968–1970 se vrátil do původní funkce v nakladatelství Československý spisovatel, ale roku 1970 byl opět nucen odejít pro své politické názory. Krátce ještě pracoval v Albatrosu, nakladatelství dětských knih, jako provozní tajemník a v roce 1973 odešel do invalidního důchodu. Jako autor zahájil svou publikační činnost v časopise Jitro v roce 1936. Vlastní básně i početné překlady, zejména z ruštiny, zveřejňoval ve Studentském časopise, Mladé kultuře, dále v Kvartu, Kritickém měsíčníku, Mladé frontě, Literárních novinách nebo Světové literatuře. Sbírka Kámen na hrob vyšla roku 1979 v samizdatových edicích Petlice, Edice Expedice a Krameriova expedice. Fikar je rovněž zastoupen v samizdatových sbornících JS 1951: Pozdravy básníkovi Jaroslavu Seifertovi k padesátinám /1988/. Fikar se hojně věnoval uměleckému překladu a práci nakladatele a dramaturga. Vydal několik sbírek poezie /Samotín,1945; Vysočino,1975; Kámen na hrob, 1979/, překlad- A. S. Puškin - Pohádka o caru Sultánovi, jeho synu, slavném a velikém bohatýru, knížeti Kvidonu Saltánovi a o překrásné carevně Labuti /1948/, A. P. Čechov - Tři sestry /1949/ + Strýček Váňa /1950/ + Višňový sad /1951/ + Ivanov /1961/ + Na hlavní ulici /1961/, A. N. Ostrovskij - Výnosné místo /1950/, R. M. Rilke - Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka /1949/ + ...a na ochozech smrt jsi viděl stát /1990/, S. Ščipačov: Sloky lásky /1952/ + Rozjímání /1959/, S. Jesenin - Básně /1955/ aj. Ladislav Fikar zemřel v Praze 12.7.1975 ve věku 55 let.