Oliver Stone

William Oliver Stone se narodil 15. září 1946 v New Yorku. Narodil se do bohaté, židovsko-křesťanské rodiny. Vyrůstal na Manhattanu, později se přestěhovala rodina do Stamfordu a spíše než rodiče ho vychovávaly chůvy. Jako dítě projevoval Oliver literární sklony. Absolvoval výběrové školy na Manhattanu a v Pottstownu. Dále pokračoval universitou v Yale. Z finančních důvodů studia po roce zanechal a odjel do Vietnamu, kde působil jako učitel. V roce 1967, v době Vietnamsko-americké války, se jako dobrovolník přihlásil do armády a byl přizazen do 25. pěší divize. Během jeden a půlroční službu byl dvakrát zraněn, za což byl i vyznamenán, vyznamenání obdrřel i za chrabrost v boji. Po návratu do USA studoval film na universitě v New Yorku, které ukončil v roce 1971. Krátce po studiích se i oženil, jeho manželkou se stala Najwa Sarkis. Nejprve se snažil prosadit jako režisér, což se mu nedařilo a musel si přivydělávat různou prací. Až v roce 1973 u byla nabídnuta režie vlastního scénáře. Jeho debut, hororový film Seizure (Uchvácení, 1973) se však s žádným úspěchem nesetkal. Nadále se spíše soustředil na psaní a postupně se dostavovaly úspěchy, za scénář k filmu The Midnight Express (Půlnoční expres, r. Alan Parker, 1978) obdržel cenu Oscar a Zlatý glóbus. V tomto období napsal i scénáře k filmu Četa a Narozen 4.července, žádný z nich však nebyl prozatím realizován. Po natočení krátkého filmu Mad Man of Martinigue, 1979) se k filmové režii vrátil se snímkem The Hand (Ruka) až v roce 1981, ve kterémsi zahrál i malou roli. V tomto roce se i podruhé žení, oproti prvnímu, šestiletému manželství, mu druhé vydrží až do roku 1993, se svou třetí ženou Sun-jung Jung žije od roku 1996. Psaní tvoří jeho podstatnou část tvorby. Jako scénárista zažívá úspěchy i propadáky, k těm úspěšnějším patří např. scénář k filmu Conan the Barbarian (Barbar Conan, r. John Millius, 1982). Snaha o natočení filmu Salvador (1986) dle vlastního scénáře o občanské válce v Salvadoru, jej přivedla téměř k finančního krachu. Druhá polovina osmdesátých let a přelom let devadesátých patří k nejlepšímu období jeho kariéry. Zejména po natočení realistického filmu, z prostředí vietnamské války, Platoon (Četa, 1986) který se setkal s úspěchem jak u diváků tak i odborných kritiků a film získal čtyři Oscary a několik dalších cen, o něj začínal být zájem i jako o režiséra. Následný film z prostředí finančních kruhů Wall Street (1987) sice takového úspěchu nedosáhl, ale představitel hlavní role, Michael Douglas, si odnesl sošku Oscara za nejlepší herecký výkon. K tématu vietnamské války se vrátil snímkem, v hlavní roli s Tomem Cruisem, a opět úspěšně, Born on the Fourth of July (Narozen 4. července, 1989). Film byl opět oceněn čtyřmi Oscary. V roce 1991 natáčí snímek JFK (1991), filmovou rekonstrukci vraždy amerického prezidenta J.F. Kennedyho, kde se snaží odhalit zákulisí tohoto činu, což vyvolala bouřlivé politické debaty a životopisný film o kontroverzní postavě americké hudební scény Jimu Morrisonovi uvedený pod názvem The Doors (1991), který byl odmítnut, pro překrucování faktů, i členy této legendární kapely. Vietnamskou trilogii uzavřel snímkem Heaven & Earth (Nebe a země, 1993). Vybudovanou pověst, svým výběrem témat a jejich pohledem na ně, potvrdil i filmem Natural Born Killers (Takový normální zabijáci, 1994), autorem scénáře k tomuto filmu je Quentin Tarantino, který po shlédnutí finální verze filmu požádal aby bylo jeho jméno odstraněno z titulků. Pozdvižení způsobil i svým dokumentem Comandante (2003) o životě kubánského komunistického vůdce Fidela Castra. K tomuto úspěšnému období později Stone uvedl, že jako inspiraci ke své práci mu slouží drogy, především kokain. Za držení drog měl i problémy se zákonem a se závislosti na nich se i léčil. Postupně, jakoby mu přibývající věk obrousil hrany, je patrný odklon od kritických témat. Po víceméně propadáku, historickém snímku Alexander (Alexandr Veliký, 2004) natáčí oslavný, místy až propagandistický, film o událostech 11. září 2001 World Trade Center (2006). Mimo psaní scénářů a režii filmů, ve kterých si většinou jednu z malých rolích, se věnuje i produkci. Ve vlastní produkční společnost Ixtlan dává příležitost často mladým, začínajícím režisérům. Jeho chystané projekty však dávají tušit, že nabírá nový dech, jeho vybraná témata připravovaná k realizaci, atentát na Martina Luthera Kinga, válka v Afganistánu a lov na Usamu bin Ládina a život generála Custera, je příslibem návratu k jeho kritickému pohledu a kontroverzi.