Marie Hakenová

Marie Hakenová, významná osobnost české kulturní i politické scény, se narodila 20. září roku 1948 v Praze jako dcera velmi slavných rodičů – herečky Marie Glázrové a operního pěvce Eduarda Hakena. V době narození malé Marušky žila rodina Hakenových v Sovových mlýnech u Vltavy, kde se dnes nachází Muzeum Kampa. V bytě v prvním patře vlastnila byt Marie Glázrová, která jej získala po Rudolfu Firkušném, světoznámém klavírním virtuózovi (odešel do zahraničí), a to dokonce i s jeho klavírem. Rodina však v Sovových mlýnech nežila dlouho, brzy po narození Marušky se Hakenovi odstěhovali na Smíchov. V bystré dívence její umělečtí rodiče pěstovali lásku ke knihám, malá Marie četla i knihy cizojazyčné. Od dětství navštěvovala krasobruslení, balet a rytmiku. Herecké nadání po mamince poprvé uplatnila ve svých deseti letech, kdy si v Nerudově gymnáziu v Hellichově ulici zahrála Zlatovlásku společně s nevidomými dětmi. Maminka Marie Glázrová pomáhala pohádku inscenovat. Přestože však Maruška vyrůstala s dětmi dalších umělců a mnoho času strávila v Národním divadle, aby navštěvovala jejich představení, to si rodiče nepřáli. Dívenka tedy převážně pobývala ve vrátnici u pana vrátného. Nelehký život umělců zapříčinil, že Marie Glázrová a Eduard Haken se snažili svou dceru před divadlem chránit a nepřáli si, aby se vydala v jejich stopách. Dívka toužila studovat taneční konzervatoř, avšak to si tatínek Haken nepřál. Nakonec nastoupila na již zmíněné Nerudovo gymnázium, kde účinkovala v představení Zlatovlásky. Po ukončení gymnázia se mladá Marie rozhodovala o další životní cestě. Rozmýšlela se mezi jazyky a psychologií, nicméně nakonec si podala přihlášku na FAMU. Vystudovala tak filmovou a televizní dramaturgii. Mezi pedagogy se na FAMU setkala např. s Myrtilem Frídou, Milanem Kunderou či Jánem Šmokem. Marie Hakenová po ukončení studií nastoupila do televize. Nejprve působila jako dramaturgyně dabingu, později přešla do hudební redakce. To bylo v 80. letech. Jak sama říká – tato práce jí byla velmi blízká. Podílela se na přípravách baletů, oper či hudebních cyklů pro děti, připravovala hudebně publicistické magazíny, přenosy vážné hudby apod. Tatínek Haken byl na svou dceru právem pyšný a nenechal si ujít žádný pořad, na kterém se Marie podílela. V televizi působila Marie Hakenová do roku 1991. Tehdy přešla do Akademie věd. Čtyři a půl roku zde vedla tiskový odbor a zároveň se stala členkou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Těžké chvíle čekaly Marii v následujících letech v jejím soukromí. Ztratila totiž své milované rodiče. Eduard Haken zemřel začátkem roku 1996. Jeho odchod i přes vysoký věk byl velmi nečekaný. Do poslední chvíle žil velmi aktivním životem, koncertoval po celé Evropě, byť ve svých 82 letech prodělal operaci kyčelního kloubu. Maminka Marie Glázrová následovala svého muže o čtyři roky později, roku 2000. Poslední místo odpočinku našli manželé Hakenovi na Vyšehradském hřbitově, kde jsou pochováni společně s jejich blízkým přítelem Beno Blachutem. Paní Marie o svém soukromém životě mnoho nehovoří. Dlouhá léta byl partnerem Marie Hakenové chorvatský režisér Lordan Zafranovič. V roce 2001 na křtu kalendáře Žofie Kanyzové potkala malíře Jindřicha Ulricha, za něhož se provdala 22. února roku 2002. V úvodu tohoto článku je zmíněno, že paní Marie je osobností i našeho politického života. V roce 2008 kandidovala do Senátu za stranu Věci veřejné ve volebním obvodu pro Prahu 5. Zdroj: KOVAŘÍKOVÁ, B.: Jak se dědí sláva?, naklad. Brána, Praha, 2006, 1. vydání, ISBN: 80-7243-295-8