François Leterrier

François Leterrier se narodil 29.5.1929 v Margny-lés-Compiégne ve Francii. Vystudoval filozofii na Sorboně. Oženil se s kostýmní výtvarnicí Catherine, která mu porodila syna Louise. Louis Leterrier šel v otcových šlépějích a stal se také francouzským režisérem. François Leterrier byl povolán do vojenské služby do Maroka. Odtud si ho přizval režisér Robert Bresson k natáčení filmu K SMRTI ODSOUZENÝ UPRCHL (1956). V tomto snímku podle námětu André Devignyho hráli pouze neherci. Na Leteriiera filmování velmi zapůsobilo, možná také proto, že již od studií byl členem filmového klubu na univerzitě. Film „K smrti odsouzený uprchl“ získal v roce 1957 cenu za nejlepší režii na Festivalu v Canes a také Cenu francouzské kritiky. Již následující rok začal Leterrier pracovat jako asistent režie. Jako pomocného režiséra si ho vybral například Louis Malle, Etienne Perier nebo Yves Allegret. V roce 1961 napsal Leterrier scénář a také se ujal režie snímku LES MAUVAIS COUPS, do hlavní role obsadil Simone Signoretovou. Za režii kriminálního dramatu UN ROI SANS DIVERTISSEMENT (1963), který vznikl podle románové předlohy Jeana Giono, získal cenu Grand Prix francouzského filmu. Bohužel se jeho snímek, stejně jako mnoho jiných nesetkal s takovou odezvou u publika a po komerční stránce zcela propadl. V roce 1969 zavítal Leterrier do Československa a v jeho východní části natočil film KRÁĽOVSKÁ POĽOVAČKA. Ke spolupráci si přizval například Magdu Vášáryovou a hudbu k filmu složil Zdeněk Liška. V roce 1973 si Leterrier napsal scénář i dialogy k filmu PROJECTION PRIVÉE. Následující rok za jeho režii obdržel svoji druhou životní cenu Grand Prix francouzského filmu. V témže roce se podruhé a naposledy objevil na plátně coby herec v gangsterce STAVISKY… (1974) po boku Jean-Paul Belmonda. V roce 1977 se Leterrier pokusil neúspěšně proniknout mezi režiséry, jejichž filmy přinášejí zisky. Vrhnul se do oblasti erotických filmů a natočil pokračování příběhů o krásné a zhýralé Emmanuelle s názvem GOODBYE, EMMANUELLE (1977). Snímek propadl u diváků i kritiků. 15.3.1978 se začal promítat Leterrierův komerčně nejúspěšnější film, komedie s Marlén Jobertovou v hlavní roli JDI ZA MÁMOU, TÁTA PRACUJE. I v dalším období Leterrier pokračoval v režírování komedií, do hlavní role si obsadil do té doby takřka neznámého Christiana Claviera. Clavier svou první hlavní roli ztvárnil ve snímku JE VAIS CRAQUER!!! (1980), druhou příležitost tohoto druhu dostal také od režiséra Leterriera v komedii LES BABAS COOL (1981). Leterrier natočil další komedii, tentokrát s Jane Birkin a Gérardem Jugnotem, s názvem VYSOKÁ POJISTKA (1984). Od poloviny osmdesátých let se začal věnovat především spolupráci s televizí, pro kterou psal scénáře i režíroval. Režisérsky se podílel na třech epizodách seriálu IMOGÉNE (1989 – 90) a napsal scénář k jedné a režíroval dvě epizody seriálu CLOVIS (1993). Leterriérovou poslední filmovou prací byla komedie o amatérských hudebnících, kteří prchají před válkou ve Vietnamu. K příběhu Trana a jeho přátel napsal Leterrier scénář společně s představitelem hlavní role Tchee. François Leterrier se pochopitelně také ujal režie snímku SYN MEKONGU (1991, Le fils du Mékong).