Robert Aldrich

Robert Aldrich, celým jménem Robert Burgess Aldrich, narozen 9. srpna 1918, Cranston, Rhode Island, USA. Narodil se do vlivné a zámožné rodiny spřízněné s rodinou Rockefellerů. Studoval podle rodinné tradice na střední škole v Providence a později na University of Virginia, ale nedokončil poslední rok a nezískal titul. Ve 23 letech začal pracovat v produkci společnosti RKO, později jako scénárista, střihač a asistent režie např. Charlie Chaplina nebo Jeana Renoira. V roce 1952 pracoval krátký čas v televizi, ale v roce 1954 se vrátil do Hollywoodu. Režijním debutem byly dva nízkorozpočtové filmy "Big Leaguer" a "World for Ransom" v roce 1953 bez zvláštního uznání diváků. Prosadil se až dvěma pozoruhodnými westerny v roce 1954 - "Apač" s Burtem Lancasterem a "Vera Cruz“ s Lancasterem a Gary Cooperem, které vydělaly 15 miliónů dolarů. Následoval drsný gangsterský příběh "Líbej mne až k smrti" (1955), kritika hollywoodského zákulisí "Velký nůž" (1955), válečný film z doby ofenzivy v Ardenách v roce 1944 "Attack!", oba s Jackem Palancem. Po několika méně významných vč. režie italského pseudohistorického příběhu "Sodoma a Gomora" (1961), slavil další úspěch s dramatem dvou stárnoucích sester "Co se vlastně stalo s Baby Jane?" (1962) s bývalými hollywoodskými hvězdami Joan Crawfordovou a Bette Davisovou. V roce 1964 se vrátil k příběhům z amerického západu filmem "Čtyři z Texasu" s Frankem Sinatrou a Deanem Martinem. Dále drama stárnoucí opuštěné ženy s Davisovou - "Buď zticha, sladká Charlotto"; film o nouzovém přistání letadla v poušti "Let Fénixe" (1965) s Jamesem Stewartem, Peterem Finchem, Richardem Attenboroughem. Velký úspěch zaznamenal s válečným příběhem trestného oddílu na západní frontě 1944 - "Tucet špinavců" s Lee Marvinem, finanční zisk mu pomohl k zakoupení vlastního filmového studia, které nazval Aldrich Studios. Z dalších filmů lze ještě jmenovat známější: "Příliš pozdní hrdina" s Cliffem Robertsonem, Michaelem Cainem; western opět s Lancasterem o bojích indiánských kmenů v polovině 19. století - "Ulzanův nájezd" (1972); "Vládce severní dráhy" (1973) drama o pronásledování tuláků na železniční dráze v době velké hospodářské krize s Marvinem a Ernestem Borgninem; vězeňská komedie s Burtem Reynoldsem "Nejdelší yard" (1974); akční drama o terorismu "Ultimátum" (1976) s Lancasterem a Ricardem Widmarkem; "Frisco Kid" (1979) westernová komedie s Harrisonem Fordem a Gene Wilderem; komedie z prostředí ženského wrestlingu s Peterem Falkem "...All the Marbles". Aldrich byl dvakrát ženatý. S první ženou Harriet Foster z doby manželství (1941 - 1965) měl čtyři děti - Adell, William Aldrich, Alidu a Kelly, které se všechny uplatnily ve filmové světě. Druhé manželství uzavřel s modelkou Sibylle Siegfried v roce 1966. Režisér zemřel 5. prosince 1983 v nemocnici v Los Angeles na selhání ledvin v šedesáti pěti letech.