Jaroslav Štercl

Český herec a komik Jaroslav Štercl se narodil 18. listopadu v Blovicích u Plzně. Po dědečkovi z otcovy strany měl německý původ. Jeho děd pocházel z Bavorska. V oblasti Žatce obchodoval s chmelem. Jaroslavův tatínek se rozhodl přestěhovat do Prahy. Ve Vyšehradské ulici zakoupil dům. Sám podnikal ve stavebnictví, ale bohužel brzy zkrachoval. Rodina se pak několikrát stěhovala a trpěla nedostatkem. Mladý Jaroslav, jak sám později vzpomínal, si až tolik existenční problémy nepřipouštěl. Užíval studentského života, navštěvoval klasické gymnázium v Londýnské, ale dvakrát propadl. Ve studiu pak pokračoval na gymnáziu v Kodaňské ulici ve Vršovicích, kde také rodina Šterclových bydlela. Jaroslav však i odtud odešel a na otcovo přání vystudoval Vyšší průmyslovou škodu stavitelskou v Betlémské ulici – tentokrát úspěšně. Již v dětském věku se Jaroslav Štercl seznamoval s filmem. Chodíval na odpolední nedělní přestavení pro děti, kde se paradoxně promítaly klasické „dospělácké“ filmy, avšak obohacené o grotesku před začátkem a po skončení filmu. Tehdy se jednalo ještě o filmy němé (dvacátá léta). Později chodil také na čtení pohádek Vlastou Burianem v paláci Rádio na Vinohradech a rovněž na revue do smíchovské Arény. ŠTERCL KABARETIÉREM V sedmnácti letech vstoupil Jaroslav Štercl sám do herecké branže. Začínal jako kabaretiér a prošel mnoha kabarety. Za druhé světové války sám založil divadlo s písničkami, které neslo název Divadýlko na dlani a sídlilo ve Štěpánské ulici. Písničky zde zpívané později převzal do svého repertoáru umělec a milovník té doby, Ondřej Havelka. Na svou práci kabaretiéra, který produkuje čistou a dobrou zábavu, později Jaroslav Štercl velice rád vzpomínal. Miloval prostředí kabaretu, kde účinkující i návštěvníci měli k sobě blízko, kde panoval možná trochu neformální, spíše bohémský styl, avšak upřímnost a zejména pohoda. Účinkoval např. v kabaretu „Alhambra“, „U Fleků“, „U Tomáše“ aj. OKOUZLENÍ TRAMPINGEM Ve volném čase rád podnikal pan Štercl výlety do přírody. Jednalo se většinou o přírodní lokality v oblasti Prahy, které mají své nezapomenutelné kouzlo – např. Divoká Šárka, Obora Hvězda atd. Rád navštěvoval i Brdské lesy a věnoval se trampingu, býval častým hostem legendární osady Ztracenka nedaleko Štěchovic. Trampské písně byly dalším milovaným žánrem v hudební oblasti vedle klasických písní kabaretních. Trampství a touha po dobrodružství ve stylu zlatokopů a zlaté horečky se později naplnila a vešla ve skutečnost návštěvou Aljašky, o níž J. Štercl hodně věděl z četby Londonových knih. Na vlastní oči pak spatřil řeku Yukon, Klondike, pokochal se nedotčenou aljašskou přírodou. V roce 1992 se svou chotí procestovali velkou část Spojených států a Jaroslav Štercl si tak splnil svůj velký sen poznat blíže zemi za „velkou louží“. FILMOVÁ A TELEVIZNÍ PRÁCE Jaroslav Štercl se ve filmu v podstatě spíše jen míhal. Není však herce malých rolí. I malé role mohou odhalit hloubku herectví dané osobnosti. Jaroslav Štercl byl rozeným komikem a i když nebyl nikdy obsazen do hlavní role, jeho drobné postavičky a figurky jsou nezapomenutelné. Před filmovou kamerou se objevil poprvé v roce 1946, kdy ve filmu PRÁVĚ ZAČÍNÁME ztvárnil roličku listonoše. Řidičem aerovky byl ve filmu FLORENC 13:30, poštmistrem ve westernové parodii LIMONÁDOVÝ JOE a v duchu postaviček nejrůznějších sousedů, příslušníků SNB, redaktorů a dalších doprovodných postaviček se nesla jeho činnost před kamerou. Každou sebemenší roli však hrál s velkým srdcem a se skutečnou poctivostí. Ve svých vzpomínkách později J. Štercl zmiňuje připravovaný televizní seriál z pera Jaroslava Dietla s názvem MŮJ PŘÍTEL ŠTVANEC. Měl zde hrát roli předsedy základní stranické organizace, taktéž byl i šéfem zpívajícího dirigenta závodního big bandu. Tato role byl J. Dietlem napsaná panu Šterclovi přímo na tělo. Bohužel po natočení dvou dílů přišel zákaz přímo od prezidenta Novotného a nedokončený seriál upadl v zapomnění času. Kromě toho pracoval J. Štercl také v rozhlase. Zpracovala: Petra Cejpková