Kachi Kavsadze

Jako místo narození gruzínského divadelního a filmového herce Kachiho Davidoviče Kavsadzeho bývá často uváděno město Tkibuli, podle jeho vlastních slov ale přišel na svět 5. 6. 1935 v Tbilisi. Do Tkibuli jej rodiče odvezli ještě jako kojence a teprve tam byl úředně zapsán do matriky - a to s chybným místem narození. Nicméně do Tbilisi se Kachi časem vrátil aby zde vystudoval Rustavelliho divadelní institut (dokončeno r. 1959). Hned poté se stal členem Rustavelliho akademického divadla, na jehož scéně působí dodnes. Na zdejším jevišti ztvárnil mnoho významných rolí a postupně zde vyzrál v předního umělce. Ve filmu Kachi Kavsadze debutoval ještě jako student, a to ve snímku Eteriho písně, natočeném roku 1956 v místním studiu GRUZIA-FILM. Neomezoval se ale pouze na rodnou Gruzii, během příštích let poznal i filmová studia v Arménii, Moskvě, Rize či Bělorusku, kde byl vítaným hostem nejen pro své herecké umění, ale i pro svůj impozantní a majestátný zjev. Není divu, že se brzy stal vyhledávaným idolem mnoha sovětských žen, které pak byly dosti nemile zaskočeny jeho negativní rolí basmače Abdulláha ve filmu Bílé slunce pouště. Přesto se právě díky Kavsadzeho bravurnímu výkonu dodnes tento snímek právem řadí mezi legendy sovětské filmové tvorby. I když byl Kachi Kavsadze jako herec velmi plodný a natočil spoustu dalších snímků, podobné obliby se mezi diváky už žádný z nich nedočkal a mnohé už dokonce upadly v zapomnění. Mnoho nadšených recenzí a ocenění však získal v 70. letech i seriál "Život Dona Quijota a Sancho Panzy", ve kterém Kavsadze hrál roli legendárního rytíře (za níž získal roku 1989 na XIII. Všesvazovém filmovém festivalu v Dušanbe cenu za nejlepší mužský herecký výkon), nebo mnoha cenami ověnčený film Pokání. Od roku 1981 je tento charismatický herec nositelem titulu Národní umělec Gruzínské SSR. Manželkou Kachiho Davidoviče byla herečka Bella Mirianašvili, jejíž slibnou kariéru však ukončilo těžké ochrnutí po porodu jejich druhého dítěte. Přesto spolu dokázali prožít plných 26 roků, plných vzájemné lásky a respektu. Manželčina smrt Kavsadzeho sice velice zkrušila, ale nezlomila. Pomocnou ruku mu podali i přátelé, kteří jej znovu vtáhli do práce a tak je tento, dnes už více než sedmdesátiletý herec stále plný energie a v jednom kole. Mimo pravidelné účinkování v "rodném" Rustavelliho divadle a častým rolím ve filmu a televizi, se nevyhýbá ani kontaktům s ruskými kolegy. V roce 2001 tak např. debutoval v Moskevském estrádním divadle ve hře Ptáci, kde mu byli patrnery bavič Gennadij Chazanov a opernípěvec Vjačeslav Vojnarovskij.