Hanna Henning

Jedna z prvních německých filmových režisérek Hanna Henning se narodila jako Johanna Julie Adelheid von Koblinski vedoucímu pojišťovací společnosti 16. srpna 1884 v německém Cannstattu (dnes součást města Stuttgart). V letech 1907-1908 získala angažmá v Dessau jako zpěvačka. V letech 1911-1917 působila jako režisérka a scénáristka zpočátku v berlínské společnosti Deutsche Bioscop GmbH, a to obvykle s Ally Kay a Joseph Römer přezdívaným „Bubi“ – hošík. Z úspěšné série s "Bubim" jde např. o filmy Bubi ist eifersüchtig nebo Millionär Bubi. Šlo o krátké filmy nebo tzv. zvukové obrazy (Tonbild). V roce 1915 založila vlastní produkční firmu Hanna Henning-Film (v letech 1917/18 přejmenovanou na Bubi-Film Henning & Co.). Prvním dlouhým filmem bylo melodrama Im Banne des Schweigens. Za film Mutter – výzvu pro zasílání podpory - získala Válečný záslužný kříž za pomoc (Verdienstkreuz für Kriegshilfe). Od roku 1918 se podílela na filmech výjimečně jako producentka, ale častěji opět jako režisérka a autorka scénářů. V roce 1919 realizovala u Segall-Filmu film Die Siebzehnjährigen s Hanni Weisse a Kurt Vespermann. V roce 1920 pak dokončila s Emilem Janningsem film Das große Licht a poté např. film Am roten Kliff. V této době se však už začala věnovat více dokumentárnímu filmu. Natáčela dokumenty o nemocných dětech nebo filmy z oblasti sportu - založila pro natáčení vlastní společnost Nordeuropäische Film GmbH, v roce 1925 však skončila firma v konkurzu. Za svůj život realizovala více než 40 filmů. Příjmení Henning si ponechala z krátkého manželství s majitelem mlýnů Hansem Henningem, které skončilo rozvodem. Zemřela ve 49 letech v Berlíně 9. ledna 1925 na zápal plic.