Otakar Schindler

Dodnes stojí ve Staré Plesné u Ostravy hájovna s popisným číslem 87/91, ve které se 3. prosince roku 1923 narodil pozdější malíř a scénograf Otakar Schindler. Těsně po skončení 2. světové války se plný nadšení a ideálů s dalšími mladými lidmi své generace podílel na založení ostravského amatérského divadla Kytice. V roce 1948 byl přijat ke studiu na Vysoké škole umělecko průmyslové v Praze, kde patřil k žákům profesora Emila Filly v ateliéru monumentální malby. Po ukončení studií v roce 1953 byl nejprve šéfem výpravy Státního divadla v Ostravě /1953-1974/ a souběžně po přejmenování divadla Kytice na Divadlo Petra Bezruče v souvislosti s vytvořením stálé profesionální scény se v roce 1955 stal jejím prvním scénografem i šéfem výpravy až do roku 1974. V roce 1959 byl u toho, když se v Ostravě objevila skupina čerstvých absolventů pražské DAMU, mezi kterými byl pozdější režisér a úspěšný herec Jan Kačer. Otakar Schindler se stal již v šedesátých letech minulého století známou osobnosti českého jevištního výtvarnictví a od poloviny sedmdesátých let byl jeho scénické návrhy realizovány nejen v ostravských divadlech, ale také v dalších divadelních stáncích – Brno, Liberec, Cheb, Plzeň, Praha aj. Od roku 1975 natrvalo přešel do pražského Realistického divadla, kde spolupracoval po roce 1981 až do roku 1990 s režisérem Lubošem Pistoriem. V Praze mimo domovskou scénu úzce spolupracoval s Divadlem E. F. Buriana, Divadlem Na zábradlí a Divadlem na Vinohradech a režiséry Janem Kačerem, Karlem Paloušem a dal. Ve svých výpravách a kostýmech, někdy i za použití některých prvků loutkového divadla, vytvářel překvapivé surrealistické koláže. Vždy plně využíval prostorových možností scény, kterou oživoval využitím fragmentů již nepotřebných předmětů, které objevoval doslova na smetištích nebo při svých výpravách po divadelních rekvizitárnách. Vedle scénografické tvorby se dlouhodobě zabýval malbou a návrhy keramických mozaik a sgrafit. Jeho výtvarný rukopis byl poznatelný po řadu let ve spojitosti s ostravským výstavištěm Černá louka. Samostatnou kapitolou jsou Schindlerovy návrhy na scény pro televizní inscenace v televizním studiu v Ostravě nebo podíl na realizacích loutkových filmů v ateliérech v Praze, Ostravě a Bratislavě. Řadu let spolupracoval s německými televizními a filmovými společnostmi. Podílel se svými scénickými návrhy na více jak 70 televizních inscenacích a vytvořil takřka dvacítku výprav pro loutková divadla. Často se prezentoval na kolektivních výstavách počínaje rokem 1945.Samostatně vystavoval v období let 1965 až 1987. Mezi Schindlerovy nejznámější realizované scénografické návrhy je nutno počítat např.: Nezvalovu Schovávanou na schodech /1964,Divadlo P. Bezruče Ostrava, rež. Jan Kačer/; Rostandova Cyrana z Bergeracu /1970, Státní divadlo Opava, rež. E.Němec/; Čechovova Racka /1975, Činoherní klub Praha, rež. Jan Kačer/; Turgeněvovu Mášu /1979, Divadlo E. F. Buriana Praha, rež. Jan Kačer/; Giraudouxova Ondina /Realistické divadlo Praha, 1982, Luboš Pistorius/; Kohoutovu hru Dobře tak, že je smrt na světě /1993, Národní divadlo Praha, Luboš Pistorius/ aj. Malíř a scénograf Otakar Schindler zemřel v Berlíně 22. října roku 1998 ve věku nedožitých 75 let. Erkul