Václav Zahradník

Václav Zahradník jako dlouholetý dirigent Orchestru Československé televize patřil k dobře známým tvářím obrazovky, důležitá je ale i jeho skladatelská tvorba pro film, prosadil se i jako autor písní populární hudby, z těch nejslavnějších připomeňme Sladké mámení v interpretaci Heleny Vondráčkové. Zahradník se narodil v Praze, ale vyrůstal v západočeském Nepomuku, od pěti leti hrál na klavír (hudební geny v rodině reprezentoval především jeho strýc Jaroslav Zahradník byl varhaníkem a ředitelem hudební školy v Litoměřicích). Za studií na Střední průmyslové škole stavební v Plzni byl Václav Zahradník klavíristou studentské swingové kapely. Vystudovanému oboru se nakonec nevěnoval a soustředil se na hudbu, přesídlil do Prahy a na Státní konzervatoři vystudoval obor dirigování, skladbu a klavír (studium dokončil v roce 1968). Mezitím hrál na klavír v různých tanečních souborech a v letech 1964-1965 byl dirigentem orchestru Divadla Jiřího Wolkera. Po absolutoriu na konzervatoři byl členem experimentálního hudebního tělesa QUAX, zároveň měl koncem šedesátých let výrazný autorský podíl na tvorbě beatové skupiny Rebels, v níž začínal Jiří Korn (LP deska Šípková Růženka). Ze skladatelské tvorby Václava Zahradníka připomeňme dodnes známé hity jako Bludička Julie (Hana Zagorová) nebo Strejček Jonatán (skupina Olympic). Ve spolupráci s Hanou Zagorovou, Viktorem Sodomou a Jiřím Štědroněm stál v roce 1970 u zrodu zajímavého studiového projektu Boublík. Mezitím prezentoval i své jazzové aspirace, především nahrávkou desky Jazz Goes to Beat (1969), uvedenou pak na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze. Počátkem sedmdesátých let působil Václav Zahradník jako dirigent a skladatel v pražském divadle Rokoko (1971-1973), nejdůležitější v jeho dráze je letité působení na postu šéfdirigenta Orchestru Československé televize (1973-1990). Jako skladatel a aranžér se podílel na vzniku řady zábavných pořadů (za všechny připomeňme populární cykly jako Televarieté nebo Možná přijde i kouzelník). Jako hudební aranžér je podepsán i pod filmovým muzikálem NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973), v té době své aktivity rozšířil o skládání pro televizní inscenace a filmy. Skladatelský podíl dodal například k večerníčku RÁKOSNÍČEKA HVĚZDY (1976) nebo k dodnes populárním komediím JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU (1977) a JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY (1978). Jeho práce pro film nebyla sice tak početná jako aktivity v televizi, v této oblasti ale dosáhl vrcholu výraznou hudební složkou k rodinné komedii S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT (1983) s již zmíněným hitem Sladké mámení. V průběhu 70. a 80. let Václav Zahradník pohostinsky dirigoval i v zahraničí, především ve východním bloku, například v Berlíně, několikrát vedl také orchestr na mezinárodním hudebním festivalu v polských Sopotech. Jeho široké aktivity v oblasti hudby mu v roce 1986 vynesly titul Zasloužilého umělce. V roce 1990 zanikl Orchestr Československé televize a Zahradník se navíc kvůli vážné nemoci musel vzdát aktivního dirigování, jako skladatel a aranžér ale v dalších letech pracoval pro několik významných hudebních těles (Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu). Jeho poslední prací pro televizi bylo autorství hudby k pohádce RUMPLCIMPRCAMPR (1997). Václav Zahradník zemřel v Praze 28. června 2001 ve věku 59 let. Hudbě se věnují i oba jeho synové, Jakub Zahradník a Václav Zahradník mladší.