John Trudell

Americký zpěvák a aktivista John Trudell patřil ke generaci, která se zrodila s jednou významnou událostí - obsazením bývalého vězení Alcatraz v San Franciscu (1969) indiány. Vystudoval vysokou školu a po službě v armádě se připojil k přátelům z hnutí AMI. V době existence „svobodného území indiánů“ zastával roli hlavního speakera v rádiu, které vysílalo program pro indiánskou komunitu v USA. Dá se říci, že tato poloha mu vyhovovala, protože se stal i jedním z mluvčích v následných osmi letech, kdyby do života jeho a jeho rodiny nezasáhla tragédie (zatímco protestoval ve Washingtonu, vyhořel jeho dům - zahynula manželka, tchyně a čtyři malé děti), což ho na dobu pěti let ho zcela postavilo mimo okolní dění. Teprve setkání s písničkářem Clydem Jacksonem Brownem ho postavilo na nohy. Brown zajistil aparaturu a studio, aby mohla vzniknout první zvuková nahrávka Trudellových textů s doprovodem původních hudebních nástrojů nativní kultury. V polovině osmdesátých let vyšlo druhé CD vzniklé s podporou kytaristy Jesseho Eda Davise (1985) a později řada dalších projektů, kdy Trudellův mluvený projev byl podbarven rockovou hudbou a indiánským zpěvem člena skupiny. Vedle role aktivisty v boji proti válkám (Irák - 2003) a za ochranu životního prostředí spolupracoval na řadě filmů jako textař, vedle dalšího indiánského písničkáře Johna Boyda. O tom, že jsou někteří lidé nenahraditelní, svědčí to, že byl duší i motorem k projektu filmu Rumble (2017) o jednotlivých hudebnících indiánského či smíšeného původu a jejich podílu na americké hudební scéně v minulém století. Producenti i režiséři film věnovali jeho památce, protože již tehdy zemřel... Někteří lidé říkají / John Trudell Jsme slunce i mraky jsme voda v toku řeky Pamatuj na Matku Blázniví lidé na ni zapomněli Někteří lidé říkají, že jsme se narodili někteří lidé říkají, že jsme vstoupili do tohoto světa někteří lidé říkají, že zemřeme někteří lidé říkají, že budeme žít nadále