Edgar Rice Burroughs

Edgar Rice Burroughs (1. 9. 1875, Chicago, Illinois – 19. 3. 1950, Encino, Kalifornie) byl spisovatel, nejznámější vytvořením hrdiny z džungle Tarzana a dobrodruha na Marsu Johna Cartera, ačkoli působil ve víc žánrech. Prostřední jméno čtvrtého syna obchodníka a veterána Občanské války, majora George Tylera B. (1833 – 1913), a Mary Evaline (za svobodna Zieger) (1840 – 1920) bylo podle babičky z otcovy strany, Mary Rice B. (1802 – cca 1870). Vzdělával se na mnoha místních školách a během chicagské epidemie chřipky 1891 strávil půl roku na ranči svého bratra na Raft River, Idaho. Po Phillips Academy v Andoveru, Massachusetts, studoval na Michigan Military Academy. Po jejím ukončení 1895 neuspěl při zkoušce na US Military Academy (West Point) a skončil jako odvedenec u 7. US Kavalerie ve Fort Grantu, Arizona. 1885 diagnózou srdečního problému však byl shledán neschopným služby a propuštěn. Následovalo několik neatraktivních zaměstnání. Potuloval se nebo pracoval na ranči v Idahu. 1899 nalezl práci ve firmě svého otce. 1904 odešel a našel si méně běžnou práci v Idahu, později v Chicagu. 1911 po 7 letech nízkých mezd pracoval jako velkoobchodník ořezávátky na tužky a začal psát fikci. Tehdy měl spoustu času a četl časopisy „pulp fiction“ („pulp“ je podle levného dřevitého papíru, na nějž se tiskly). 1929 vzpomínal, že „když lidé platí za psaní takových hnusů, jaké jsem v některých z nich četl, mohl bych psát také takové. Ačkoli jsem nikdy nenapsal příběh, věděl jsem jistě, že bych je dokázal dělat jen jako zábavu a zřejmě mnohem víc, než kterýkoli z těch, co jsem četl v těchto časopisech“. Zaměřil svou práci na pulpy a jeho první příběh UNDER THE MONS OF MARS, rozdělený Frankem Munseym do seriálu, vycházel od února do července 1912 v THE ALL-STORY – pod jménem Norman Bean, aby chránil svou pověst. UNDER... uvedl sérii Barsoom a vydělal Burroughsovi 400 $ (dnes 9,775). Tato kniha byla poprvé publikována A. C. McClurgem v Chicagu 1917 pod názvem A PRINCESS OF MARS poté, co s 3 pokračováními vznikla série. McClurg vydal také první 4 Tarzany jako knihy. Burroughs začal psát na plný úvazek a v době, kdy končil UNDER..., on kompletoval 2 novely, včetně TARZAN OF THE APES, publikované od října 1912 jako jednu z nejúspěšnějších řad. Psal také populární sci-fi a fantasy příběhy, kde se dobrodruzi ze Země transportují na různé planety (významný je Barsoom, jeho fiktivní jméno pro Mars; a Amtor pro Venuši), ztracené ostrovy a do dutiny Země v příbězích Pellucidar, také westerny a historické romance. Tarzan byl kulturní senzací. Burroughs byl rozhodnut využít jeho popularity, jak se dá. Plánoval využít Tarzana v různých médiích včetně svazků komiksů, filmů a reklam. Experti v oboru byli proti tomuto směru vývoje, tvrdili, že to může skončit bojem mezi různými médii. Burroughs ale pokračoval a dokázal, že se mýlili – veřejnost chtěla Tarzana v jakémkoli druhu módy, který nabízel. Tarzan dodnes zůstává jednou z nejúspěšnějších fiktivních postav a je kulturní ikonou. 1915 nebo 1919 koupil severně od Los Angeles velký ranč a nazval ho „Tarzana“. Občané komunity, vzniklé kolem ranče, toto jméno 1927 „adoptovali“. Téhož roku byla formálně pojmenována jiná komunita Tarzan, v Texasu, poté, co US Postal Service toto jméno akceptovala. Údajně to vzniklo z prvního němého filmu TARZAN OF THE APES s Elmo Lincolnem v hlavní roli. 1923 založil vlastní společnost Edgar Rice Burroughs, Inc., a v 30. letech začal tisknout vlastní knihy. Řadu let žil na předměstí Oak Park. 1900 si vzal svou dětskou lásku Emmu Hulbert (1876 – 1944). Dcera Joan (1908 – 1972) se provdala za herce z filmů o Tarzanovi Jamese Pierce. Po synu Hulbertovi (1909 – 1991) měli ještě Johna Colemana (1913 – 1979). 1934 se Edgar s Emmou rozvedl a 1935 – 1942 byl ženatý s bývalou herečkou Florance Gilbert Dearholt, bývalou ženou jeho přítele Ashtona D., jejichž 2 děti adoptoval. Po své padesátce pobýval na Havaji, kde zažil útok na Pearl Harbor. Stal se jedním z nejstarších válečných zpravodajů během 2. světové války a je zmíněn v novele DON´T GO NEAR THE WATER Williama Brinkleyho. Po válce se přestěhoval do Encina, kde po mnoha zdravotních problémech zemřel na srdeční selhání. Režisér Wes Anderson je jeho pravnuk. 2003 byl uveden do Science Fiction Hall of Fame. Napsal téměř 80 novel, často série: Barsoom, 4. díl řady Pellucidar odpovídá 13. Tarzan, Venuše, Carpak, Měsíc, Mucker, Džungle, Western a Historie, jež měly od 3 do víc než 24 dílů. Po jeho smrti totiž v sejfu našli nedokončený a nepojmenovaný rukopis 25. dílu řady Tarzan o 83 stranách a veřejnost toužila po jeho dokončení a vydání. Až víc než 30 let poté komiksová společnost Dark Horse navrhla spisovatele Joe R. Lansdalea, který na materiál navázal a rozvinul ho tak, že není poznat rozdíl mezi materiálem Burroughse a jeho, a jazykem přizpůsobeným současnosti vytvořil plnohodnotné dílo, završující ságu Tarzanových příběhů (čerpáno z předmluvy k TARZAN: THE LOST ADVENTURE). Četl jsem od něj jen sérii TARZAN, ale zato několikrát, a z různých, leckdy opakovaných myšlenek jsem snad pochytil i některé jeho názory: Náboženství bral s rezervou. Mnozí šamani, kněží sami nejvíc pochybují o existenci boha/ů a vykládají ji tak, aby prospěch měli právě oni, ne „církev“ či jakákoli náboženská obec, ne obyčejný lid, ani náčelník, král. Společenské třídy. I v těch nejvyspělejších říších, kam se Tarzan dostal, byly výrazně rozlišeny, snad všude měli otroky – i v říši, již sám Tarzan obdivoval a považoval za vzor. Lidské rasy. Krom pár výjimek (Muviro apod.) vyznívá, jako by Burroughs považoval černochy za méněcenné; často i Araby a lidi „žluté“. Srovnání lidí a zvířat. To Tarzan činí často a zvířata (krom hadů, krys a hyen) vidí v lepším světle – nejsou schopna lstivých úskoků, zabíjí jen pro potravu. Přirovnání člověka ke zvířeti Tarzan považuje za urážku zvířete – a já s ním naprosto souhlasím. Rozmach „civilizace“. Tarzan, byť vězněn, obdivuje divokou krásu přírody zapadlého kouta, bělochem dosud nedotčenou, ale ví, že i tudy budou jednou jezdit auta, plout lodě atd., a tajuplnost tohoto místa navždy zmizí, zabraná „ve jménu civilizace“. Války – zbytečné i nezbytné. Každá říše, již navštíví, je rozdělena na min. 2 části, které mezi sebou nějakým způsobem bojují, často kvůli malichernosti. Leckdy mohl příběh formulovat jinak, aniž by ho tím poškodil. Jako by válku, rivalitu považoval za nedílnou součást světa, jako by podle něj svět bez válek nemohl existovat, s čímž nesouhlasím.