Vladimír Kulich

Narodil se v Praze. Od narození má herecké kořeny. Vladimír měl velké herecké sny do budoucnosti, ale ty mu přerušil rozvod rodičů. Matka následně emigrovala do kanadského Montrealu a on sám se odstěhoval s ní. V Kanadě se ale Vladimírovi a jeho matce nevyhnula finanční krize. Frustraci si Vladimír vybíjel sportem, ledním hokejem. Začal se rychle učit a stávat se zněho dobrý urostlý hokejista. Měří totiž 196 cm. Časem ho život hokejisty přestával bavit a ve věku 21 let pověsil brusle na hřebík a odpustil od ledního hokeje. V následujících dvaceti letech vystřídal celou řadu povolání. Pokoušel se podnikat, živil se jako průvodce v divoké přírodě, pečovatel postižených dětí i jinak. Vedle toho se také snažil dále sebevzdělávat. Čas od času se mu podařilo získat některou z drobných rolí ve filmu nebo v televizi. Od roku 1990 se pokoušel prosadit v Hollywoodu, získával však drobné epizodní role a znovu bojoval s finanční krizí. Asi největším úspěchem pro něj byla úloha v jedné z epizod legendárního televizního seriálu Akta X. Jeho velká filmová role měla přijít na konci devadesátých let, kdy ho kontaktoval jeho bývalý filmový agent s nabídkou na konkurz pro připravovaný film režiséra Johna McTiernana - Vikingové, jenž jsou sfilmovaní podle knihy Michaela Crichtona Pojídači mrtvých. Kulich ve filmu stvárnil Buliwyfa. Velkofilmu, který natočil uznávaný režisér podle námětu uznávaného spisovatele, pochopitelně vzbuzoval velká očekávání. Výsledek byl však poznamenán nesourodým přístupem obou mužů, takže ani pro něj se film nakonec nestal očekávaným zlomem kariéry. Přesto si film našel řadu svých příznivců a samotnému Kulichovi se začalo dostávat větší pozornosti. K jeho smůle hrál ve filmu Vikingové jednu z důležitých rolí také Antonio Banderas, jehož herecká kariéra šla v dalších letech strmě vzhůru. Stáhl se do pozadí a dokonce se na čas vrátil do České republiky. Tím v sobě také nastartoval zvýšený zájem o vlastní minulost. V Česku se seznámil s nevlastními bratry a snažil se věnovat filmové produkci. I nadále se příležitostně věnuje herectví.