Witold Gombrowicz

Polský prozaik, dramatika a esejista WITOLD GOMBROWICZ se narodil 4. srpna 1904 v polských Maloszycích, vystudoval práva na Varšavské univerzitě a v letech 1937-29 studoval v Paříži ekonomii a filozofii. Po návratu domů a krátké soudní praxi se věnoval literatuře. Po vypuknutí 2. světové války byl na cestě do Argentiny, kde se rozhodl zůstat. Roku 1963 odjel na Fordovo stipendium do Západního Berlína, potom se usadil ve Francii. Ve své tvorbě zdůrazňuje význam mezilidských vztahů a vliv kulturní tradice, vžitých konvencí a mýtů, které omezují autenticitu lidské osobnosti. Debutoval sbírkou povídek Vzpomínky z období dospívání (1933). Jeho neznámějším románem je Ferdydurke (1938) popisujícím zápas nevyzrálého muže s omezujícími vnějšími vlivy, konvencemi a stereotypy. V dalších dílech promítl své zásadní východisko do širších souvislostí, do oblasti národní kultury, vlastenectví, mytologie - Trans-Atlantyk (1953), do analýzy modelu společenské struktury - Pornografie (1997) a do univerzálního pohledu na poměr člověka k okolnímu světu - Kosmos (1965). Bývá považován za předchůdce existenciálního a absurdního dramatu. Děj jeho historických, modelových dramat se zpravidla odehrává v izolaci od reálného světa, v uměle vykonstruované situaci, výstižně však odráží mocenské střety v historii, napětí mezi společenskými silami a neupřímnost či absurditu lidských vztahů. Další díla: sbírky povídek Bakakaj (1957) a Deník 1-3 (1953-66), dramata Ivona, princezna burgundánská (1957), Sňatek (1953) a Opereta (1966). Witold Gombrowicz zemřel 25. července 1969 ve Vence ve Francii.