Susan Peters

Zářivá, krásná, jemná herečka Susan Peters, plná tvůrčího talentu, kterého se jí dostalo takříkajíc do kolébky. Vrozená citlivost a kultivovanost - prostě měla nakročeno vstříc zářivé, hollywoodské kariéře, ale život, a zvrat osudu - tragický a krutý ji vzal v malém okamžiku vše…. Suzanne Carnahan – Peters se narodila ve Spokane, státě Washington dne 3. července 1921, jako nejstarší ze dvou dětí. Otec byl stavební inženýr, ale zabil se při automobilové nehodě v roce 1928. Matka s oběma dětmi se pak přestěhovala do Los Angeles, kde se jich ujala babička Suzann. Suzanne na škole vynikala nejen v učivu, ale i v jiných aktivitách, ať to byl dramatický kroužek, nebo sport. Drama začala studovat na Hollywood High School, kam byla vybrána hledačem talentů a získala stipendium. Po ukončení studia se zapsala na školu herectví Maxe Reinhardta. Při jedné zkoušce ji viděl agent společnosti WB - Warner Bros, byla pozvána na filmové zkoušky, a v roce 1940 ji byla nabídnuta smlouva. Debutovala ve snímku v tom samém roce s názvem: SUSAN A BŮH. Jí samotné se zdálo po nastávajících výkonech, že její role nejsou to správné, jak by si představovala. Tak trochu ze zlomyslnosti odmítla umělecké jméno navržené studiem WB - Sharon O'Keefe, že se jí nelíbí. Jako Suzanne Carnahan hrála několik menších rolích, ale cítila se neuspokojená a nešťastná. Zlom přišel až ve filmu BIG SHOT, a po jejím boku hrál Humphrey Bogart. Suzan odchází od WB, a spolu s nástupem u Metro Goldwyn Mayer přijímá i umělecké jméno Susan Peters. Hraje v MARJORIE MAIN 1942, nebo ve snímku DR. GILLESPIE a JEHO ASISTENT v roce 1943. Ve filmu RANDOM HARVEST byla tak přesvědčivá, že získala nominaci na Oscara za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Následuje špionážní film VYSAZENI V BRETANI 1943, komedii YOUNG IDEALE a romantickém drama PÍSEŇ RUSKA po boku krasavce Roberta Taylora. Hrála ruskou pianistku, do níž se dirigent z USA zamiluje. Nejen kritika, ale i diváci obdivovali její výkony, a dostala přívlastek „Hvězda zítřka“. Susan se v listopadu 1943 provdala za Richarda Quina . Ráda s ním jezdila na lov kačen, ale v roce 1945 na Nový rok, při opětovné lovecké výpravě v oblasti San Diego se svým manželem a přáteli jedna z loveckých pušek náhodně vystřelila, a zasáhla Susan do zad. Trvale ochrnula od pasu dolů. MGM jí zaplatil účty za lékaře, ale stejně byla nakonec nucena zrušit s nimi svou smlouvu. Susan se snaží být statečná a její další prací bylo rádio, kde často vystupovala. V roce 1946 se Susan a Richardovi narodil syn, Timothy Richard, ale o dva roky později se s ní Quine rozvedl. Susan to při neomalených dotazech zdůvodňovala tím, že byla pro něj ve svém stavu velkým břemenem. Pro Susan byl velkým zázrakem fakt, když dostala nabídku hrát opět ve filmu s názvem – The Sing of the Ram v roce 1948, v roli Leah St. Aubyn, který zahrála dramaticky, s hořkostí a pocity jak svůj hadycap využít co nejlépe: manipulativní, na invalidním vozíku sedící ženu, která zničí vše kolem sebe, protože je nešťastná, zahořklá a zlá. Díky svolení dramatika Tennesee Williamse byla úspěšná i v divadle na podiu ve svém vozíku na turné "Skleněný zvěřinec", kdy hrála zmrzačenou dcera Lauru, a také v divadelních představeních "The Barretts from Wimpole Street" s hercem Tomem Ralstonem, kde hrála pouze z gauče. V březnu 1951 se objevila v TV seriálu Ironside v roli právničky, a v TV seriálu Miss Suzan 1951. Na počátku roku 1952 však musela tato křehká herečka, která trpěla při filmování i prací v divadle s velkými bolestmi odejít do ústraní. Trpěla depresemi, měla velké problémy s ledvinami, nevyhnul se jí ani zápal plic, a rozvíjející se porucha mentální anorexie ji také nesmírně ničila. Nakonec ztratila vůli dál žít, a ve věku 31 let dne 23.10.1952 umírá na selhání ledvin a totální vyhladovění ve Visalii v Kalifornii. Její život skončil v době, kdy jiní umělci často teprve začínají. Suzanin nešťastný, a velice smutný konec dojímal každého, kdo tuto krásnou, odvážnou a talentovanou ženu znal. Marta Holubová-ClaraBoW