Raymond Gérôme

Původem belgický herec Raymond Gerôme, vlastním jménem Raymond Joseph Léon de Backer, se až v pětatřiceti letech začal prosazovat ve francouzském filmu především rolemi skutečných historických osobností, jeho filmografie ale zahrnuje i dobře známé kriminální příběhy nebo komedie. Narodil se v Bruselu, jeho otcem byl průmyslník Léon de Backer, matka pocházela z Holandska. Raymond původně studoval univerzitu v Bruselu, ale protože toužil po divadle, ještě před druhou světovou válkou načas přesídlil do Paříže a pod vedením významného divadelního pedagoga Charlese Dullina získal hereckou průpravu. Po návratu do Belgie spoluzakládal v roce 1941 progresívní divadelní scénu Jeunesses théâtrales de Belgique, později působil jako herec i režisér v belgickém Národním divadle (Théâtre National de Belgique). V letech 1952-1954 žil ve Spojených státech a poté natrvalo přesídlil do Francie, kde se okamžitě začal prosazovat v divadle, filmu i televizi. Během druhé poloviny padesátých let vystřídal několik pařížských divadel (Théâtre des Célestins, Théâtre de Vieux Colombier, Théâtre des Mathurins), účinkoval také na divadelních festivalech. Zúročil i své předchozí zkušenosti režiséra a většinu inscenací, v nichž hrál, zároveň režíroval (Učené ženy, Elektra). Před filmovou kamerou stál poprvé v nevelké úloze zákazníka v baru (ZRALÉ PRO ZABITÍ - Bonnes a tuer, 1954), vzápětí se objevil jako král Ludvík XIV. v historickém kriminálním příběhu AFÉRA S JEDY (L'affaire des poisons, 1955). V obou těchto filmech se setkal s Danielle Darrieux, s níž později hrál postavu policejního komisaře v kriminálce VRAŽDA PŘI 45 OTÁČKÁCH (Meurtre en 45 tours, 1960). Menší roli revolučního komisaře hrál mezitím také v britském historickém filmu DANGEROUS EXILE (1957). Z Gerômovy další filmografie připomeňme známější dobrodružné a historické tituly v hlavní roli s Jeanem Maraisem; ve filmu KNĚŽNA DE CLEVES (La princesse de Cleves, 1960) hrál krále Jindřicha III., objevil se i v Dumasově příběhu ŽELEZNÁ MASKA (La masque de fer, 1962). Kromě účasti na několika mezinárodních projektech jej ve Francii během šedesátých let zviditelnila také televize postavou francouzského regenta Filipa Orléanského, kterou hrál hned ve dvou seriálech (REGENTOVA DCERA - La fille du régent, 1966; LAGARDERE, 1967). Mezitím sklidil úspěch i na divadle, jako režisér uvedl ve Francii a Švýcarsku Racinovu hru Fedra s předválečnou hvězdu Marií Bell v titulní roli, jako herec se prosadil ve slavné hře Kdo se bojí Virginie Woolfové v divadle Théâtre de la Renaissance a následném turné po Francii. Za kreaci profesora George v této hře získal v roce 1965 Cenu Svazu kritiky. I když se v sedmdesátých letech Raymond Gerôme objevoval hlavně v televizi, nadále jej bylo možno ve vedlejších rolích vidět i v řadě známých filmů. Hrál například s J. P. Belmondem, ve filmu VELKÝ ŠÉF (Le cerveau, 1969) hrál komisaře, zatímco v komedii ZVÍŘE (L'animal, 1977) ztvárnil uhlazeného hraběte Saint-Prix, který nabízí sňatek kaskadérce Jane (Raquel Welch). Znovu se objevoval i v mezinárodních koprodukcích (ŠAKAL - The Day of the Jackal, 1973), opět policejního komisaře hrál po boku Annie Girardot v komedii NĚŽNÉ KUŘE (Tendre poulet, 1978). Historické postavy, s nimiž před kamerou začínal, si zopakoval v televizi například titulní rolí proslulého intrikána Talleyranda (TALLEYRAND OU LE SPHING INCOMPRIS, 1972). V Gerômově práci docházelo i k výjimečnému propojení divadla a filmu, v roce 1975 hrál v Théâtre des Célestins ve Wildově hře Obraz Doriana Graye, o dva roky později pak ve filmové verzi OBRAZ DORIANA GRAYE (Le portrait de Dorian Gray, 1977) hrál jednu z hlavních rolí světáckého lorda Henryho Wottona. Z Gerômových divadelních režií připomeňme Shawovu slavnou hru Pygmalion nebo adaptaci filmového muzikálu Paraplíčka ze Cherbourgu. Z jeho dalších výstupů před kamerou připomeňme spolupráci s Alainem Delonem (NEBUĎTE POLICAJTA - Ne réveillez pas un flic qui dort, 1988) nebo další významnou postavu z historie - v koprodukčním televizním filmu FRANCOUZSKÁ REVOLUCE (La révolution française, 1989) ztvárnil francouzského prvního ministra Jacquese Neckera. Od té doby hrál spíše již jen výjimečně, znovu ale účinkoval v televizních seriálech a inscenacích, naposledy jsme jej mohli vidět jako předsedu soudu ve filmu MARKÝZ DE SADE (Sade, 2000). Mezi jeho poslední významnější počiny na jevišti patřila režie Cocteauovy hry Les monstres sacrés uvedené v roce 1993 v Théâtre des Bouffes-Parisiens. Raymond Gerôme zemřel v Paříži 3. února 2002 ve věku 81 let.