Krystyna Janda

Krystyna Janda - nar. 18. prosince 1951 v Starachowicích, Kielce. Vystudovala ve Varšavě základní hudební školu, sochařské lyceum a v roce 1975 dokončila herecké studium na fakultě Vysoké divadelní školy (PWST). Ještě během studií hrála Mášu v televizní inscenaci Čechovova románu Tři sestry. V letech 1975-1987 byla členkou varšavského divadla Ateneum a od roku 1987 působí ve varšavském divadle Teatr Powszechny, kde se představila v mnoha hrách klasického repertoáru. Za roli Medei v Eurípidově stejnojmenné hře získala Cenu Aleksandera Zelwerowicze v roce 1988 jako nejlepší divadelní herečka roku. Pro film ji objevil Andrzej Wajda, v jehož společenských dramatech vytvořila skvélé portréty mladých energických žen, vzdorujících nepřízni osudu. Působivý výkon, za který získala cenu Zbigniewa Cybulského 1977 a titul hvězda roku 1978, podala v politickém dramatu Člověk z mramoru, v němž ztělesnila studentku filmové akademie Agnieszku, neohroženě sbírající materiál pro svůj školní diplomní film o úderníkovy z 50. let (Jerzy Radziwilowicz). O dalších životních a profesionálních osudech této hrdinky, která se díky své film. posedlosti a rozhodným lidským osudům k důležitým společenským otázkám aktivně účastní bouřlivých událostí počátkem 80. let, pojednává snímek Člověk ze železa. Další vynikající výkon, za který byla odměněna na MFF v Cannes 1990, předvedla v úloze neprávem odsouzené barové zpěvačky Tony Divišové, oběti politických procesů stalinské éry, v psychologickém dramatu výslech (r. R. Bugajski). Ke zvýšení popularity přispěla také kreace svobodné matky alkoholičky Kristy, jejíž jedenáctiletý syn bojuje svými skromnými prostředky za její záchranu, ve filmové adaptaci románu Janiny Zajacové Milenci mé matky (r. R. Piwowarski). Ma MFF v San Sebastianu 1992 byla oceněna za ztvárnění postavy podivínské ženy, která pomáhá mladíkovi (Jan Frycz) trpícímu ztrátou paměti nalézt cestu zpět do života, v komorním psychologickém dramatu Uvolněni ze života (r. W. Krzystek). Pro její herecké kvality s ní spolupracují i zahraniční, zejména němečtí filmaři. Prosadila se rovněž jako vynikající zpěvačka a kromě varšavských kabaretů zpívala dokonce na festivalech v Opole a Sopotech. V roce 1978 o ní natočil Grzegorz Skórski krátký dokumentární film Aktorka (Herečka). Sama režijně debutovala filmem Pecka, za který byla oceněna na národní přehlídce filmů v Gdyni. Jejím manželem byl rovněž herec Andrzej Seweryn a jejich dcera Marie Sewerynová působí také jako herečka.