Shelley Winters

Shelley Winters, vlastním jménem Shirley Schrift, americká filmová herečka, se narodila 18. 8. 1920 v St. Louis. Otec pracoval jako krejčí i pro divadlo, a byl známý svými dobrými kostýmy, její matka Cher byla operní zpěvačkou, ale nikdy se nestala „divou“ v pravém slova smyslu, vždy na ni zbyly jen menší pěvecké party. Po čase se rodina přestěhovala do New Yorku, a po ukončení střední školy se začala věnovat studiu herectví u tak věhlasného umělce, jako byl herec Charles Laughton. Její spolužačkou a spolubydlící se stala v té době ještě tmavovlasá Marilyn Monroe. Tato profesionální a vysoce efektivní škola – YWCA měla již ve své době vynikající výsledky díky modernímu a zajímavému přístupu v pojímání rolí. Kdo nehrál na Broadwayi, jako by neexistoval, takže její snahou bylo po práci na jiných scénách dobýt i tuto baštu divadelního a muzikálového umění, což se jí podařilo rolí v pověstném muzikálu Oklahoma, která se hrála v letech 1941 - 1942. Ve filmu debutovala v malé roli v roce 1943. Poprvé však na sebe upozornila až v drama Dvojí život 1947, nebo dvěma významnými filmy, ve kterých hrála hlavní role – byl to Velký Gatsby 1949 a Winchester 73 s Jamesem Stewartem. První nominaci na Oscara získala v roce 1951 za: Místo na výsluní, samotým Oscarem byla oceněna za - Denník Anny Frankové, další nominace o šest let později 1965 byla za Kus modrého nebe, a režiser Kubrick ji přizval k filmování Lolity. Byla také držitelkou ceny Emmy za epizodní TV roli v seriálu Boba Hopea – Dvě je číslo, v roce 1964. Shelley byla čtyřikrát provdaná – první manžel byl vojákem z povolání - kapitán Mack Paul Mayer, vzali se za války v roce 1943, jejich manželství se rozpadlo nejen neochotou Shelley hrát si na domácí paničku, ale hlavně proto, že manžel Paul nesnášel její hollywoodské přátelé. Rozvedli se v roce 1948. Druhý manžel - Vittorio Gassman – uznávaný italský herec, manželství bylo uzavřeno v dubnu 1952, narodila se jim dcera Vittoria, která později vystudovala medicínu, a o rok později se v roce 1954 s Gassmanem rozvedla. Následovalo další herecké manželství, údajně hodně divoké a bouřlivé s Tony Franciosou - od května 1957 a rozvodem bylo ukončeno 18. 11. 1960. Posledním manželem se stal několik hodin před její smrtí dne 13. 1. 2006 její dlouholetý přítel, a partner Gerry Defford. Bylo by možná dobře napsat, že Shelley si brala příklad ze své přítelkyně Marilyn Monroe, takže byla po jejím vzoru v Hollywoodu poměrně dost pověstná svými románky a eskapádami se slavnými muži. Shelley Winters získala ještě jednu nominaci na Oscara a to za obdivuhodně zahranou roli paní Rossenové ve filmu: Dobrodružství Poseidonu - 1972. V té době už byla silnější postavy a jako „obézní a otylá“ byla obsazována do příslušného typu starších žen. Zahrála si opět v roce 1973 na Broadwayi. Sama pak o sobě prohlašovala, že si připadala jako: "...velryba, která měla naštěstí nejen moře potlesku, ale na závěr k odplutí dost velký a masivní východ..." Naposledy se na filmovém plátně objevila ve třech filmech v roce 1999: pod režií Johna Gielguda – Portrét dámy, ve filmu Gideon a v italské komedii - Bomba. Od roku 2000 žila s Deffordem na odpočinku. Shelley zemřela 14. 1. 2006 v Beverly Hills, bylo jí 85 let. Marta Holubová-clara.bow