Masaru Sató

Masaru je nejmladší ze 6 bratrů Satových. Vzhledem k tomu, že všichni měli rádi hudbu, rozhodl se již velmi mladý, stát se skladatelem. Jeho idoly byli dva skladatelé, kteří se stejně jako on narodili na nejsevernějším Japonském ostrově Hokkaido - byli to Akira Ifukube a Fumio Hayasaka. JAk sám tvrdí, považoval je takřka za bohy. Poté co slyšel hudbu, kterou Hayasaka složil pro film Rašomon (1950), rozhodl se, že nechce za učitele nikoho jiného. Rok 1955 byl pro Masaru zlomovým. Po té, co tvořil bezvýznamná dílka pro Tokijská studia, vyhrál konkurz na hudbu do filmu Gojira no Gyakushu (1955). Pak po tragické smrti mladého Hayasaka dokončil bezplatně hudbu ke Kurosawovu filmu Žiji ve strachu (1955). Kurosawa byl tímto gestem velmi potěšen a Sato se stal na následujících 10 let jeho dvorním skladatelem. Po přerušení jejich spolupráce však Sato zůstal jedním z nejžádanějších japonských skladatelů (tvořil mimo jiné hudbu do série o Godzilách a stal se favoritem i jiných režisérů jako Kihachi Okamoto a June Fukuda). Po úspěchu filmu Ton ko (1987) se vrátil na Hokkaido a spolu s rodinou podnikali v nemovitostech. Ovšem po několika letech se objevily problémy a Sato se vrátil ke komponování opět na plný úvazek...nyní má na svém kontě přes 300 děl. Sato patří k nejplodnějším japonským autorům, který se vždy věnoval vybranému poli působnosti, avšak nikdy nic nenapsal pro koncertní sály.