Georges Lautner

Syn francouzské filmové a divadelní herečky Renée Saint-Cyr (1904-2004). Od dětství žil s matkou v Paříži, kde také absolvoval středoškolská studia. Poté vystřídal několik zaměstnání, od konce 40. let pracoval u filmu, původně jako asistent režie. Svůj první film LA MOME AUX BOUTONS natočil v roce 1958, ten se však nesetkal s velkým zájmem. Pro svůj další film si Lautner napsal i scénář (MARCHE OU CREVE, 1960), opět bez většího ohlasu. Ten se dostavil až s kriminální komedií POVEDENÍ STREJCOVÉ (Les tontons flingueurs, 1963), jehož úspěch byl založen mimo jiné na hvězdnějším hereckém obsazení. Lautner začal následně spolupracovat více s Lino Venturou, natočil také jeden film s L. de Funesem, v několika filmech se objevila osudově krásná Mireille Darc. Výrazného úspěchu pak dosáhl s Jeanem Gabinem v kriminálním dramatu PAŠA (Le pacha, 1968). Tento film je dnes sice již zastaralý, nevyniká ani v Lautnerově, ani v Gabinově filmografii, nicméně je fakt, že teprve tehdy se Lautner dostal do centra zájmu vlivných producentů, kteří mu umožnili točit filmy s vlastními scénáři. Pracoval pak na dalších kriminálních komediích, z dobového průměru vyniká psychologický thriller LEDOVÁ ŇADRA (Les seins de glace, 1974) s nadstandardním scénářem a výbornými hereckými výkony A. Delona a M. Darc. S Delonem natočil o pár let později slavný film SMRT DAREBÁKA (Mort d'un pourri, 1977). Spolupracoval také s další hvězdou francouzské veselohry, Pierrem Richardem (VŠECHNO UVIDÍME - On aura tout vu, 1976). Na přelomu 70. a 80. let navázal Lautner užší spolupráci s J. P. Belmondem, která vyústila v natočení čtyř filmů. Jen dva z nich ale dosáhly vyšších kvalit – kriminální komedie POLICAJT NEBO ROŠŤÁK (Flic ou voyou, 1979) a kvalitní drama PROFESIONÁL (Le professionnel, 1981). Profesionál byl také Lautnerovým nejúspěšnějšm filmem – jen ve francouzských kinech jej vidělo přes pět miliónů diváků. Až po letech se pak znovu k Belmondovi vrátil a justiční drama NEZNÁMÝ V DOMĚ (L'inconnu dans la maison, 1992) patřilo k nepříliš početným úspěchům francouzského filmu 90. let. Od 80. let pracoval Lautner více pro televizi, jeho filmy a kriminální seriály však postrádaly kvalitu předchozích dekád. V 90. letech byl profesorem na filmové konzervatoři L'Institut des hautes études cinematographiques v Paříži.