Jean Bretonnière

Jean Bretonniere se v rodné Francii prosadil v první řadě jako zpěvák, v mládí byl ale také vyhledávaným filmovým hercem. Narodil se ve starobylém městě Tours do rodiny vojáka, jeho otec Marcel Bretonniere byl za první světové války úspěšným vojenským pilotem. Právě pro vojáky pořádal Jean již jako dítě svá první amatérská vystoupení, studium ani konformní styl života jej neoslovily a za druhé světové války začal účinkovat v kabaretech. I když neprošel žádnou odbornou průpravou ve zpěvu, jeho zvučný baryton našel nedlouho po druhé světové válce uplatnění v operetách na jevišti i před filmovou kamerou. Poprvé hrál zpěváka v Duvivierově filmu POD PAŘÍŽSKÝM NEBEM (Sous le ciel de Paris, 1951), kde také prezentoval stejnojmennou píseň Pod pařížským nebem. Roli zpěváka si pak zopakoval i v americké kriminálce THE GREEN GLOVE (1952) s bohatou účastí francouzských herců. Mezitím jeho popularitu podpořily operety, v nichž účinkoval například v Théâtre de Marigny nebo Théâtre de Paris. První velkou příležitost ve filmu dostal v hlavní roli plachého učitele autoškoly Raoula v komedii MOJE MALÁ BLÁZNIVÁ (Ma petite folie, 1953) režiséra Maurice Labro, poté se setkal se začínající Brigitte Bardot ve filmu ZATRACENÁ HOLKA (Cette sacrée gamine, 1955), znovu Labro mu svěřil další hlavní roli v romantické veselohře VILA SANS-SOUCI (La villa sans-souci, 1955). Jako arabský princ se objevil ve filmu STALO SE V ADENU (C’est arrive a Aden, 1956), poslední hlavní roli mu přinesla komedie MLÉČNÁ POLÉVKA (Soup au lait, 1959). Dodejme, že ve většině filmů s ním hrála Genevieve Kervine (1931-1989), herečka velkých rolí béčkových filmů, která se později v roce 1967 stala jeho manželkou. Jejich syn Marc Bretonniere je též hercem, uplatňuje se hlavně v dabingu. Právě po boku Genevieve Kervine se Bretonniere vrátil koncem padesátých let k divadlu, hráli spolu například v Théâtre des Célestins, absolvovali také četná turné po celé Francii. Jejich velkým úspěchem byl muzikál Muž z kraje La Mancha, s nímž v letech 1984-1986 vystupovali nejen v Paříži, ale znovu také turné po dalších francouzských městech. Jean Bretonniere mezitím jen zřídka spolupracoval také s televizí, v poslední filmové roli poslance se objevil v dodnes vysoko hodnoceném dramatu SOUDCE A VRAH (Le juge et l’assassin, 1976). V roce 1989 zemřela Genevieve Kervine následkem rakoviny a její smrt Bretonniera těžce zasáhla. Ukončil všechny své veřejné aktivity a žil v ústraní ve svém domě v Romainville v těsné blízkosti Paříže. Tady také zemřel 13. března 2001 ve věku 76 let. Krátce předtím mu byl udělena cena Čestného Cézara.