Nevena Kokanova

Nevena Kokanová se narodila 12. 12. 1938 v Dupnitci, v Bulharsku a říkalo se o ní, že je to první dáma bulharské kinematografie. Narodila se v rodině, kde otce si jako dítě ani moc neužila, neboť jako politický odpůrce byl často vězněn, její matka pocházela z rakouského šlechtického rodu. Po absolvování gymnázia se přihlásila na divadelní školu, kde ji ale nepřijali a celé tři roky byla v agažmá ve venkovském divadle, kde hrála třeba roli Julie od Shakespeara, nebo v Revizorovi od Gogola a v 18ti letech se stala hereckým učněm v divadle Yambol. Později se stala herečkou Sofijského satirického divadla. Svůj první film již natočila v roce 1959 a jde o film Léta pro lásku. Šla z filmu do filmu a za úspěšné role, jak ve filmu, tak na divadle byla oceněna titulem zasloužilá umělkyně a později i národní umělkyní. Na festivalu ve Varně (1963) dostala Cenu za nejlepší ženský výkon. My si ji asi nejvíce pamatujeme z filmu Zloděj broskví, který se u nás kdysi promítal. Hraje ale v dalších filmech, jako je Karambol, Malá odbočka nebo film Noc bez konce. Pro sebe si v herecké branži našla svůj herecký vzor a to je francouzská herečka Simone Signoretová. Známí bulharští režiséři, jako Yanko Yankov, Lyubomir Sharlandzhiev, Christo Christov nebo Pavel Pavlov si ji oblíbili a každý z nich s ní natočil více filmů. Nebyla ani proti učinkování v Tv seriálech: Sám mezi vlky (1979), Domov pro naše děti (1987), Čas pro cestování (1987), Willage (1990). Musíme si uvědomit, že seriály nebyly nekonečné, a že čítaly několik epizod. Svůj filmový život před kamerou zakončila filmem režiséra Jevgenie Michailova Kanárská sezóna 1993), kde se rozloučila s diváky. Ke konci života již byla dosti oslabena těžkou rakovinou a umírá v Sofii, v roce 2000. Hrála i v dalších filmech : Inspektor a noc (1963), Chuť po mandlích (1967), Galileo Galilei (1969), Život nebo smrt (1974), Podzimní slunce (1982), Tři Marie a Ivan (1986), Transporty smrti (1986).